Kam bude směřovat EU v příštím roce? Na zasedání Evropského parlamentu přednesla ve středu 14. září Ursula von der Leyenová „Projev o stavu Unie“.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nastínila stěžejní iniciativy, které Komise plánuje v nadcházejícím roce realizovat. Mnohé z nich jsou připravovány na základě doporučení, která občané navrhli v rámci tzv. Konference o budoucnosti Evropy, informoval web Evropské komise.

Podívejme se nyní blíže na projev Ursuly von der Leyenové.

Úvodem se věnovala Ukrajině, zmínila také dopady sankcí na Rusko a zaměřila se na aktuálně největší problém EU, a to je oblast energetiky.

K tomu sdělila: „Diverzifikovali jsme zdroje energie odklonem od Ruska směrem ke spolehlivým dodavatelům. Spojeným státům americkým, Norsku, Alžírsku a dalším. V loňském roce představoval ruský plyn 40 % našeho dovozu plynu. Dnes se plynovodem přivádí pouze 9 % plynu.

Členské státy EU již na pomoc zranitelným domácnostem investovaly miliardy eur. My však víme, že to nebude stačit. Proto navrhujeme stanovit horní hranici příjmů společností, které vyrábějí elektřinu za nízké náklady. Tyto společnosti vytvářejí příjmy, o které se nepřičinily, o kterých nikdy ani nesnily. V našem sociálně tržním hospodářství jsou zisky dobré. V této době ale není správné inkasovat mimořádně rekordní zisky, které těží z války a jdou na úkor spotřebitelů. V této době se zisky musí sdílet a nasměrovat těm, kteří je potřebují nejvíce.

Díky našemu návrhu dostanou členské státy více než 140 miliard eur na přímé tlumení negativních dopadů. A protože se nacházíme uprostřed krize fosilních paliv, má také odvětví fosilních paliv zvláštní povinnosti. Obrovské zisky mají i velké ropné, plynárenské a uhelné společnosti. Musí tedy odvést spravedlivý díl – musí poskytnout krizový příspěvek. Toto jsou všechno mimořádná a dočasná opatření, na nichž pracujeme, a patří sem i naše diskuse o cenových stropech. Musíme i nadále usilovat o snížení cen plynu. Musíme zajistit bezpečnost dodávek a zároveň naši globální konkurenceschopnost.

Na pořadu jednání je další důležité téma. Náš trh s plynem se dnes dramaticky změnil: od plynu z plynovodu zejména k rostoucímu množství zkapalněného zemního plynu. Referenční hodnota používaná na trhu s plynem – TTF (Title Transfer Facility) se však neupravila. Z tohoto důvodu bude Komise pracovat na stanovení reprezentativnější referenční hodnoty.

Budeme spolupracovat s regulátory trhu, abychom tyto problémy zmírnili tím, že změníme pravidla finančního zajištění a přijmeme opatření k omezení volatility cen na vnitrodenním trhu. A v říjnu pozměníme dočasný rámec státní podpory, abychom umožnili poskytování státních záruk a zároveň zachovali rovné podmínky. 

Stávající uspořádání trhu s elektřinou – založené na žebříčku nabídkových cen – již vůči spotřebitelům nezajišťuje spravedlnost. Měli by těžit z výhod nízkonákladových obnovitelných zdrojů energie. Proto musíme oddělit dominantní vliv plynu na cenu elektřiny. Z tohoto důvodu provedeme důkladnou a komplexní reformu trhu s elektřinou.“

Vsadí Evropa na vodík?

Poté, co předsedkyně Komise zdůraznila přílišnou závislost na fosilních palivech, odhalila, kterým směrem se má EU ubírat: „Zelený vodík může být pro Evropu převratný. Vodík se musí dostat ze specializovaného trhu na hromadný trh. V plánu REPowerEU jsme zdvojnásobili svůj cíl: v Evropské unii chceme každoročně do roku 2030 vyrobit deset milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů. Protože je třeba překlenout investiční deficit a propojit budoucí nabídku a poptávku, musíme pro vodík vytvořit tvůrce trhu. Proto dnes mohu oznámit, že vytvoříme novou Evropskou vodíkovou banku. Pomůže zajistit nákup vodíku, zejména s využitím zdrojů z Inovačního fondu. Bude moci investovat 3 miliardy eur na pomoc s vytvářením budoucího trhu s vodíkem. Tímto způsobem se buduje ekonomika budoucnosti. Toto je naše Zelená dohoda pro Evropu. A všichni jsme v posledních měsících viděli, jak je Zelená dohoda pro Evropu důležitá. Na léto 2022 nezapomeneme. Všichni jsme viděli vyschlé řeky, hořící lesy, extrémní vedra…“

Lithium a vzácné zeminy se brzy stanou důležitější než ropa a plyn

Von der Leyenová se dotkla odvětví, které souvisí s tzv. Zelenou dohodou, a to jsou suroviny potřebné pro energetickou tranzici. Podle ní je ovšem problémem to, že v současnosti téměř celému trhu dominuje jedna jediná země. „Je naší povinností zabránit tomu, abychom opět upadli do závislosti, jako se nám to stalo u ropy a plynu. Svou úlohu zde musí sehrát naše obchodní politika. Nová partnerství nám pomohou nejen při posilování našeho hospodářství, nýbrž také při celosvětovém prosazování našich zájmů a našich hodnot. Se stejně smýšlejícími partnery dokážeme zajistit normy v oblasti práce a životního prostředí i za našimi hranicemi. Za tímto účelem musíme na prvním místě obnovit naše vztahy s těmito partnery a důležitými regiony růstu. Proto předložím k ratifikaci dohody s Chile, Mexikem a Novým Zélandem a pokračovat budeme v jednáních s významnými partnery, jako je Austrálie či Indie. Zajištění dodávek je ale jen prvním krokem. Stejně kritický význam má zpracování těchto kovů. Globální zpracovatelský průmysl dnes ovládá Čína. V Číně se zpracovává téměř 90 % kovů vzácných zemin a 60 % lithia. Určíme strategické projekty v celém dodavatelském řetězci, od těžby až po rafinaci, od zpracování až po recyklaci. A vytvoříme strategické rezervy tam, kde jsou dodávky ohroženy.“

V proslovu von der Leyenová také naznačila přehodnocení zahraničněpolitické agendy, prohlubování vazeb a posilování demokracie na našem kontinentu.

Další podrobnosti najdete v češtině na tomto odkazu.