Podle šéfa OSN pro potraviny svět čelí „globální nouzové situaci bezprecedentního rozsahu“, kdy až 345 milionů lidí směřuje k hladovění.
David Beasley je výkonný ředitel Světového potravinového programu OSN. Pro Radu bezpečnosti OSN minulý týden uvedl, že 345 milionů lidí z 82 zemí bude čelit akutnímu nedostatku potravin a počet lidí s akutním nedostatkem potravin bude 2,5krát větší než před pandemií COVID-19 v roce 2020. 50 milionů lidí ve 45 zemích trpí velmi akutní podvýživou a „hladomor jim klepe na dveře“. “To, co byla vlna hladu, je nyní tsunami hladu,” řekl doslova a poukázal na rostoucí konfliktní zóny, dopady pandemie na ekonomiku, změnu klimatu, rostoucí ceny pohonných hmot a též válku na Ukrajině a s ní související prudce rostoucí ceny potravin, paliv a hnojiv. Navzdory pokračujícímu úsilí dostat ruské hnojivo zpět na globální trhy a dohodě o vývozu obilí z ukrajinských přístavů podle Beasleyho existuje reálné a nebezpečné riziko mnoha hladomorů v příštím roce, kdy by se podle jeho předpovědi krize cen potravin mohla rozvinout v krizi dostupnosti potravin.
Země, kde hrozí potravinová nejistota a kde je riziko hladomoru, jsou například Etiopie, severovýchodní Nigérie, Jižní Súdán a Jemen. David Beasley a humanitární šéf OSN Martin Griffiths ovšem varovali i před potravinovou krizí v Somálsku a Griffiths zařadil do seznamu rovněž Afghánistán. “V Somálsku dojde k hladomoru a buďme si jisti, že nejen tam,” řekl. Zmínil i další fakta. Po více než sedmi letech války v Jemenu má zhruba 19 milionů lidí (šest z 10) akutní nedostatek potravin, odhaduje se, že i 538 000 dětí je vážně podvyživených. Další ohnisko hladomoru a bídy je Jižní Súdán, který čelí „nejvyšší míře akutního hladu od získání nezávislosti v roce 2011“ na Súdánu. 7,7 milionu lidí, tedy více než 60 % jeho populace, čelí kritické nebo horší úrovni nedostatku potravin. „Bez politického řešení eskalace násilí v regionu a značných výdajů na programy pomoci „mnoho lidí v Jižním Súdánu zemře,“ varoval humanitární šéf. Do seznamu ohrožených zařadil i oblasti Tigray, Afar a Amhara na severu Etiopie, kde podle něj potřebuje život zachraňující jídlo více než 13 milionů lidí. Poukázal na červnový průzkum v Tigray, který zjistil, že 89 % lidí má nedostatek potravin, více než polovina z nich vážný. OSN dále předpokládá, že 4,1 milionu lidí čelí vysoké úrovni nedostatku potravin v Severovýchodní Nigérii.
Griffiths vyzval Radu bezpečnosti, aby „nenechala kámen na kameni“ ve snaze ukončit tyto konflikty a aby zvýšila financování humanitárních operací, přičemž uvedl, že všechny výzvy OSN v postižených zemích jsou „hluboce pod polovinou požadovaného financování“. Beasley připomněl své varování pro Radu v dubnu 2020, kdy „jsme čelili hladomoru, hladovění biblických rozměrů“. Řekl pak, že v tomto roce svět “přispěl k financování a díky obrovské odezvě jsme odvrátili katastrofu.” K současné době dodal: “Jsme opět na hraně, ještě horší, a musíme udělat vše, co můžeme – všichni musíme přiložit ruce k dílu a vynasnažit se každou částí našeho těla.” “Hladoví lidé na světě s námi počítají a my je nesmíme zklamat.” Rozšířená a zvyšující se potravinová nejistota je podle Griffithse výsledkem přímého a nepřímého dopadu konfliktů a násilí, které zabíjí a zraňuje civilisty, nutí rodiny opustit země, na kterých závisí jejich příjem a jídlo a vede k hospodářskému úpadku a rostoucím cenám.