Bez mírového jednání hrozí rozšíření války v Evropě, kolaps Ruska nebo použití zbraní masového ničení.
Komentátor Asia Times Stephen Bryen píše o „šokujícím chování“ prezidentů Vladimira Putina a Joea Bidena v souvislosti s jejich dvěma projevy 21. září.
Podle Bryena šokoval projev Putina „tónem, nedůsledností a výhrůžkami ruského vůdce“. Biden ve svém projevu na Valném shromáždění OSN situaci jen zhoršil, nikoliv zlepšil, když veškerou tíhu jednoznačně svalil na Putinovu hlavu.
Bryen varuje v této souvislosti před řadou dopadů, včetně možnosti širší války, která se přenese do Evropy. Dodává, že oba prezidenti si myslí, že mohou podobný poker hrát, nicméně oba mohou prohrát a ohrozit přitom celý svět. Bryen považuje za riziko nejen možnost, že Rusko prohraje a použije zbraně masového ničení, ale i kolaps Ruska, který není v ničím zájmu.
Je s podivem, píše dále komentátor, že Biden nechápe tato nebezpečí a nerozumí svým povinnostem. K míru nepřispívá ani slovník Bidena a ani proklamace některých představitelů NATO a EU. Putinova prohlášení jsou ještě horší. K míru jsou ale zapotřebí praktické kroky a ne slova.
To poslední, co svět potřebuje, je, aby Putina nahradil nějaký šílenec. Chaos v Rusku však už začíná vystrkovat růžky a nikdo nedokáže říct, co bude dál, píše dále Bryen. Bryen varuje před tím, aby Ukrajina dále prohlubovala válku a navrhuje body, které by měly podle něj napomoci v diplomatickém řešení.
Hlavním bodem je nabídka, která může ochránit rusky mluvící Ukrajince a poskytnout bezpečnostní záruky pro obě strany, což (částečně) znamená žádné NATO na Ukrajině a žádné ruské jednotky na ukrajinském území.
Dalším bodem je návrat k minské dohodě (autor píše vzkříšení z mrtvých) z roku 2015, která nikdy nebyla realizována a dala by autonomii Luhansku a Doněcku, a dále také otázky definování autonomie a její podložení mezinárodními zárukami.
Dohoda musí být rozšířena tak, aby zahrnovala Krym s výjimkou Sevastopolu, který by Ukrajina měla postoupit Rusku (včetně všech komunikací a podpory, kterou potřebuje).
Dále, USA a NATO se musí dohodnout, že na Ukrajině nebudou umístěny zbraně NATO nebo že s Ukrajinou budou jednat jako s faktickým, ne-li de iure členem NATO. NATO a USA plus Rusko musí zaručit nezávislost Ukrajiny a vymezit její hranice.
Ukrajina musí souhlasit s respektováním ruské kultury, jazyka, náboženství a vzdělávacích potřeb.
Bryen navrhuje dále, aby Bidenova administrativa a NATO jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Ti by ale měli na tato jednání přijet s pevným portfoliem, včetně definice regionální autonomie, restrukturalizace legislativy a záměru dosáhnout dohody o vstupu mírových sil OSN (nikoli evropských).
Váleční zločinci by se měli za své údajné zločiny zodpovídat u Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Všichni vězni by měli být vyměněni. Žádný vězeň by neměl být popraven ani mučen.
Rusko by po úspěšném jednání muselo stáhnout všechny své jednotky a vojenské síly obou „republik“ by měly být zredukovány na úroveň četnictva. Bryen dodává, že vzhledem k Bidenovým omezením a extrémním postojům NATO by zprostředkovatel diplomatického a politického procesu mohl být nejlépe generální tajemník OSN.
Bryen v závěru dodává, že USA by musely podobnou dohodu podpořit – a právě USA nikdy nepodpořily Minské dohody, i když měly. V této mimořádné krizi by Bidenova administrativa měla jednat zodpovědně, apeluje dále komentátor.
Časový rámec pro uskutečnění mírové dohody by odpovídal asi dvěma až třem měsícům, i když situace je napjatá a křehká. Bez mírového procesu ale hrozí, uzavírá Bryen, že „střecha spadne rychleji, než bude možné provést opravy“.
Ilustrační foto: (Official White House Photo by David Lienemann), Public domain, via Wikimedia Commons
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.