Politolog Lukáš Valeš zhodnotil komunální volby z hlediska řeči čísel. Která ze stran skutečně posílila a která oslabila?
Komunální volby jsou pravděpodobně jediným volebním kláním, u kterého předem víme, kdo bude vítězem. V tomto případě jsou to kandidátky nezávislých, které posílily i tentokrát. Zatímco počty kandidátů za politické strany strmě klesají, jediní nezávislí a jejich kandidátky rostou co do počtu uchazečů, tak i co do počtu mandátů. To je mimo jiné výsledek 33 let demokratické stranické politiky. Být straníkem jakékoliv partaje se stalo spíše nadávkou či synonymem pro korupci či členství v mafiánském klubu a čím více času nás dělí od minulého režimu, tím počet členů politických stran ubývá a ubývá.
Leč vraťme se ke komunálním volbám, které proběhly 23. a 24. září. Každé volby by měly mít jasného vítěze a jasné poražené. Po zveřejnění výsledků se ale doslova strhl maraton o to, kdo je kdo a vítězství si nárokovala jak opozice, tak i vládní koalice. Ta především před svými voliči a možná zejména sama před sebou chtěla vyvolat dojem, že je to právě ona, která navzdory těžkým okolnostem a nenávistné kampani opozice slavně zvítězila. Viz například novinový titulek ze serveru Seznam.cz: „Fiala o volbách: Uspěli jsme a posílili v těžkém období, v Evropě je trend opačný.“ A doslovná citace pana premiéra: „Celkově se dá říct, že naši voliči si nenechali vnutit teze o referendu o vládě. Pokud k tomu tak přistoupili, pak naši práci ocenili.“
Tolik citát a teď k faktům. Český rozhlas na základě údajů Českého statistického úřadu vytvořil velmi přehlednou tabulku vítězství a ztrát podle počtu mandátů jednotlivých subjektů. Tato data nepřipouštějí jakékoliv dohady a hovoří jasnou řečí. Již zmiňovaní nezávislí a jejich kandidátky posílily oproti minulým volbám o 7,6% mandátů na 47 732 (v roce 2018 to bylo 44 367). Jedná se především o menší sídla, kde často (téměř v 1800 obcích) existovala pouze jediná kandidátka. Nezávislé kandidátky ale stále častěji pronikají i do středních a velkých měst – viz například projekt Jana Čižinského v Praze, či vítězství nezávislých v řadě okresních měst: Tachově, Rokycanech apod.
Uspělo i hnutí ANO. To sice získalo jen o 64 mandátů víc (nárůst o 3,8 %) – výrazně ale posílilo v Praze, vyhrálo v 8 krajských městech a zesílilo pozice i ve městech střední velikosti – mimo jiné nahradilo ODS v jejich tradičních baštách jako jsou Mladá Boleslav, Litoměřice či Teplice. Nemluvě o svých krajských základnách jako je tradičně Ostrava. ANO navíc sestavilo vládní koalice i v tradičních městech, kde ODS vyhrála (například v Plzni) nebo velmi často sestavuje koalice právě s ODS – jakkoliv pražské vedení jen skřípe zuby nesouhlasem. Typicky opět Ostrava, Mladá Boleslav, Zlín, Jihlava, České Budějovice či městská část Brno-střed. Nechutný odér velké koalice nesmiřitelných soupeřů se navíc vznáší i nad hlavním městem Prahou či Brnem. U pravověrných stoupenců koalice SPOLU to vyvolává zděšení a hrůzu – viz například komentář: „Koalice ANO a ODS jsou zradou na těch, kdo uvěřili politickému divadlu.“
Dodejme jen, že komunální politika má svou specifikou logiku, která do ideologického boje dobra a zla, pravice a levice naštěstí nezapadá a především odráží specifičnost místních podmínek, sympatie či antipatie místní politických osobností, potřeby měst a obcí, které jsou nadřazeny politickému boji apod.
Jednoznačným vítězem komunálních voleb 2022 je ale hnutí SPD, které zvýšilo počet svých zastupitelů trojnásobně na číslo 492! Kandidátka SPD se navíc poprvé dostala v Karlovarském kraji do druhého kola voleb. SPD získala zastupitele ve všech krajských měst – dříve věc naprosto nemyslitelná, včetně Prahy.
A teď k vládnímu táboru – nejvíce ztratil STAN, plných 750 mandátů. Kauza Dozimetr ve spojení s naprostou neschopností vlády, resp. ministra hospodářství Síkely za STAN, udělaly své a Starostové přišli téměř o třetinu svých mandátů. Následováni lidovci – o téměř 11 % a 400 mandátů, ODS – minus cca 300 mandátů, Piráty, kteří přišli o téměř 25 % mandátů a získali pouhopouhých 274, a TOP 09, která ztratila téměř 12 % a počet mandátů tak klesl na 428. To na vítězství věru nevypadá.
Opravdovou katastrofou ovšem skončily volby pro obě, dříve levicové strany. ČSSD získala v roce 2018 – a to už byla v těžké krizi – téměř 2000 mandátů. V roce 2022 už jen 799. To je propad o neuvěřitelných 60 %! Ještě horší skóre má ale KSČM, která přišla o plných 70 % mandátů – z roku 2018 (1470) jich zbylo jen 466 Ani jedné ze stran se tedy změna vedení nevyplatila a dlouhodobý propad, o jehož příčinách jsme v !Argumentu často psali, dále pokračuje. Ještě pár voleb a obě strany mohou reálně přemýšlet o svém definitivním konci.
Tolik řeč čísel – naši čtenáři si obrázek o skutečných výsledcích již udělají sami.