Balkánské zápisky dnes hodnotí prezidentské volby ve Slovinsku, kde se jejich vítězkou stala aktivistka za lidská práva a práva menšin.
„Nataša Pirc Musarová (54 let) dokázala vystoupat na prezidentskou pozici jen díky tomu, že ji mnoho voličů uznalo za méně špatnou volbu než jejího protikandidáta Anže Logara,“ hodnotí slovinská média prezidentské volby. Zvítězila v poměru 54 % proti Logarovi 46 %.
Musarová je podobná své slovenské kolegyni v tom, že je rovněž aktivistkou. Zasazuje se za lidská práva, zejména práva žen nebo menšin jako je LGBTQI komunita. Je nezávislá, není členkou žádné strany a ve známost vešla tím, že jako právnička převzala záštitu nad autorskými právy Melanie Trumpové, která je Slovinkou. Levice jí může vyčítat nejen její bohatství, hodinky Rolex za 30 tisíc eur a že jezdí v limuzíně Rolls-Royce, ale také, že je příliš neoliberální. Údajně se však nijak nepodílí činností na tvorbě bohatství firem svého manžela. Ten se účastnil divoké privatizace v zemích bývalé Jugoslávie a údajně má známosti s černohorskou mafií.
Anže Logar nepřesvědčil většinu voličů o své roli velkého demokrata. Je to tím, že byl jako dlouholetý člen Slovinské demokratické strany (SDS) tváří v tvář její rozdělující politice za období Janšovy vlády celou dobu pasivní. Během prezidentské kampaně sice upozorňoval tu a tam na některé nevhodné kroky politiků své strany, ale faktem zůstalo jeho splynutí s kontroverzní politikou SDS a jejího předsedy. Nedokázal kritizovat Janšovy vládní dekrety, pronásledování demonstrantů, potlačování demonstrace vodními děly a slzným plynem nebo šikanu odpůrců. Přitom někteří (kdysi významní členové SDS) to dokázali. Janšova vláda skončila teprve letos na jaře. Proto výsledek prezidentských voleb nese pečeť vzpomínky na vládu, na které se Anže Logar podílel. Bude však nepochybně zajímavé v nadcházejících týdnech a měsících sledovat, zda Logar prosadí svůj volební kapitál slovinské pravice k nějaké hlasité a rázné kritice rozdělujícího chování SDS.
Stejně jako u nás prezidentská funkce není tak důležitá. Také jako u nás slovinská média zdůrazňují, že zvolený prezident by měl hledat společné body, tedy to, co národ spojuje.
Co Nataša Pirc Musarová slibuje? Sama uvedla: „Hrdě vstoupím do prezidentského paláce s důvěrou, kterou jste mi dali. Udělám maximum pro to, abych byla skutečnou prezidentkou všech.“ Pak mluvila o hledání konsensu a o strategických tématech. Také hned naznačila: „Jsem pro kvalitní veřejné zdravotnictví. Chci pro všechny bezpečnost. Čím je člověk bezpečnější a čím méně je chudých, tím méně bude sociálních problémů, tím méně bude kriminality. Chci, aby se Slovinsko stalo zemí, kde bude postaráno o seniory a kde mladí budou chtít zůstat a žít.“
Když máme vše komentovat, lze to shrnout: Výsledkem voleb je, že liberální a levicová vláda Roberta Goloba bude mít velice klidné vládnutí. Prezidentka bude vládě stavět minimální překážky.
Nakonec zajímavou citaci jednoho slovinského komentátora k průběhu voleb: „Tato prezidentská kampaň nebyla založena na vzájemné kritice, ale na hledání společných bodů, na integraci. Ukázala, jak silné může Slovinsko být, pokud se spojuje a spolupracuje. A to je to, co nám umožňuje uskutečnit něco velkého i v budoucnu. Stejně jako to bylo v roce 1991, kdy jsme se pro naše osvobození spojili.“
Další informace najdete zde a zde (ve slovinštině).
Článek vychází ve spolupráci s Balkánskými zápisky.
Ilustrační foto: Bruno Toič, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons