Přečetli jsme: Začal Donald Trump s programem “Amerika na prvním místě” něco tak nového a nebo jenom naskočil do vlaku, který už byl rozjetý dávno? A jede do stanice “lokalizace”.
Trumpova rétorika „Amerika na prvním místě“ se týká trendu, který již probíhá, píše komentátorka Financial Times Gillian Tett.
Firma 3M, která zosobňuje americkou sílu zpracovatelského průmyslu, se zdála být vzorem globalizace. Své produkty prodává po celém světě, vždyť 60 % z příjmů (ve výši 30 mld. dolarů) a 40 % pracovní síly, jsou mimo USA. Ale je tu jedna zajímavost. Inge Thulin, ve Švédsku narozený šéf firmy, vám popíše firemní strategii. Takovou, v níž nebude figurovat globalizace. Spíše budou hovořit o lokalizaci, tedy výhodách fungování v silných USA. Uvedl, že ve zpracovatelském průmyslu v USA zaměstnávají 20 000 lidí a za poslední pět let rozšířili zaměstnanost o 10 %.
Jejich strategie se změnila. Bylo to jasné několik let nazpátek a šlo o výrobu ve velkých továrnách v určitých místech po světě a pak přemístění do jiných zemí. Ale nyní je strategií lokalizace a regionalizace. Thulin uvádí, že „by se mělo investovat do domácího trhu, co to jen jde.“
Ne volný ale férový obchod
Je to zajímavý a provokující výrok, uvádí k tomu komentátorka Gillian Tett. Slyšela podobný výrok i od řady dalších významných šéfů firem. V posledních třiceti letech západní nadnárodní firmy přemisťovaly produkci do levných zemí, typicky do Číny, a vytvářely hodnotové řetězce. Ale dneska, místo aby oslavovali volný obchod, najednou chtějí „férový obchod.“ A také reciprocitu u obchodních dohod. Což je ovšem, podotýká Tett, eufemismus pro lepší podmínky pro americké firmy.
Hovoří se o tom, že americké firmy neměly spravedlivý přístup na řadu trhů. Už jsme si zvykli… ale teď je to jinak. NAFTA prý pracuje dobře, ale může se zlepšit, nyní chceme férový obchod, říká i Thulin.
Je toto prostě odrazem nového přístupu v Bílém domě? Částečně ano. Někteří představitelé byznysu se chtějí vyhnout twitterovým útokům od prezidenta. Mnoho z nich ovšem skutečně vítá Trumpovy návrhy. Podpora pro prezidenta z byznys-kruhů zůstává velice vysoká, a to navzdory skandálům, které jeho prvních pět měsíců doprovázejí, nebo aktuálního furore kolem stažení se z Pařížské klimatické dohody.
Thulin říká, že Trump je zaměřen na “růst” a to je dobré pro perspektivu podnikání v USA. Nejde ale jen o pocity. Když Trump hovořil o obnově amerického zpracovatelského průmyslu, tak nešel proti proudu. Naopak, jen jemně vešel do trendu, který už se objevoval. Stačí se podívat na výzkum Boston Consulting Group. Ten ukázal, že ještě donedávna americké firmy vytvářely řetězce v zahraničí. V roce 2012 uvedlo 30 % firem, že Čína bude nejpravděpodobnější destinací pro jejich investice. Ale v roce 2015 došlo k posunu. 31 % plánovalo podpořit produkci v USA, v Číně jen 20 %. Jeden z důvodů je vzestup relativních mzdových nákladů v Číně. Další důvodem je, že výrobní náklady v USA klesly kvůli automatizaci a levné energii. Ale je tu třetí bod. Šéfové firem si uvědomili, že dlouhé řetězce vytvářejí politická a logistická rizika. „Dny outsourcingu jsou na ústupu,“ řekl Immelt, šéf General Electric. „Honit se za nejnižšími pracovními náklady je model včerejška.“
Neznamená to, že se tito šéfové firem otáčejí proti světu, ve světě lokalizace je stále místo proto, aby zahraniční produkce obsluhovala zahraniční trhy. A také bychom neměli nadceňovat rychlost tohoto pohybu: je jemný a pomalý.
Nicméně hlavním bodem je, že ještě předtím, než do Bílého domu dorazil Donald Trump, ztrácela se slepá víra v globalizaci. Ať je to lépe, či hůře, nyní jsme ve více lokalizovaném světě. A jde o trend založený na robotech a digitálních technologiích – a ten také přežije kdejakého prezidenta.