Během pandemie se domácnosti méně zadlužovaly kvůli spotřebě. Aktuální zvýšení úrokových sazeb má dopad hlavně na poptávku po hypotékách.
Růst úrokových sazeb související s reakcí centrální banky na rekordní inflaci znatelně ovlivňuje českou ekonomiku od druhé poloviny roku 2021. Hlavní měnověpolitická sazba (dvoutýdenní repo) byla od 23. 6. 2021 postupně navýšena z 0,25 % až na aktuálních 7,00 % (platných od 23. 6. 2022), uvádí Karolína Zábojníková v magazínu Českého statistického úřadu Statistika a my.
Ačkoli se úročení úvěrů zvyšuje plošně, rizika vyvolávají právě úvěry na bydlení. Konkrétně v Česku totiž v posledních několika letech objem hypoték výrazně nabobtnal. Zájemci o nemovitosti využívali nízké úrokové sazby, ale rychle rostoucí ceny nemovitostí znamenaly svižný růst průměrné výše nových hypoték a u mnoha domácností také malý manévrovací prostor v případě neočekávaných změn finanční situace.
Takovou změnou může být kromě poklesu příjmů v souvislosti s ekonomickým zpomalením i výrazný růst úroků. To je problém v situaci, kdy končí období fixace. Rozdíl ve splátce vyvolaný změnou úročení může činit i několik tisíc korun měsíčně.
Celý článek, včetně grafů, najdete na tomto odkaze.
Psali jsme:
- Riziko globální recese v roce 2023 se zvyšuje v souvislosti se souběžným zvyšováním sazeb
- Recese jako vítané řešení aneb Zpět do devadesátek
- Vyšší úrokové sazby – vyřešilo se tím něco?
- Politika ČNB má destruktivní charakter. Už zase
- Mezinárodní měřítko inflace slaví 25 let
- Krize odhalují zoufalství českého ekonomického modelu
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.