Lidská činnost, zejména ta spojená s konvenčním, lineárním hospodářstvím, způsobila, že se planeta propadla do krize biologické rozmanitosti.

Generální ředitel Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN – International Union for Conservation of Nature) Bruno Oberle vyzývá k větší angažovanosti v ochraně biologické rozmanitosti. Potraviny, voda a vzduch, který dýcháme, závisí na biologické rozmanitosti. Její ztráta je proto velkým problémem.

Mizení druhů má obrovský dopad na ekonomiku, řekl Oberle v rozhovoru pro Deutschlandfunk. Ekonom a poradce v oblasti environmentální ekonomie zdůraznil, že polovina světového hrubého národního produktu je tak či onak spojena se službami, které poskytuje příroda. Čím chudší země, tím je otázka ochrany druhů aktuálnější.

Požadavek na změnu směru státních dotací

Oberle vyzval ke změně směru vládních dotací. Ty jsou často navrženy tak, že poškozují biologickou rozmanitost. „Jednou z kapitol veřejných rozpočtů jsou dotace, které jsou dnes parametrizovány tak, že přinášejí škodu a nikoliv užitek. Důležitou součástí jsou zemědělské dotace,“ řekl Oberle. Zemědělská činnost se musí změnit. To však podle něj neznamená, že by do zemědělství mělo plynout méně dotací. „Do zemědělství možná bude muset plynout i více dotací. V budoucnu však budou využívány k jiným účelům,“ zdůraznil generální ředitel IUCN.

Rychlý úbytek biologické rozmanitosti

Oberle ve svém příspěvku na Deutschlandfunk vysvětlil, že lidstvo v současné době zažívá úbytek biologické rozmanitosti, který je „stokrát až tisíckrát rychlejší než přirozená rychlost změn v přírodě“. To není přímo patrné, protože příroda je jako obrovská síť. Oberle však varoval: „Vše, co jíme, je biologická rozmanitost. Vodu, kterou pijeme, upravuje biologická rozmanitost a vzduch, který dýcháme, produkuje biologická rozmanitost.“ Pokud jsou tyto přírodní služby byť jen částečně narušeny, „pak máme obrovský problém“.

Oberle: Výrazně omezit používání hnojiv a pesticidů na celém světě

V rozhovoru Oberle zopakoval výzvu Světové rady pro biologickou rozmanitost IPBES, aby se celosvětově snížily vstupy hnojiv na polovinu a používání pesticidů na dvě třetiny. Věda potvrzuje, že pomocí regenerativních zemědělských postupů je možné podpořit úrodnost půdy a biologickou rozmanitost a zároveň dobře uživit osm miliard lidí.

Pokud chce společnost i nadále produkovat dostatek potravin, musí podporovat současné zemědělce v přizpůsobování jejich zemědělských metod – globálnímu oteplování a ochraně biologické rozmanitosti. „Musíme zemědělcům pomoci právně, vědecky, regulačně a ekonomicky, aby změnili postupy, které jsou nezbytné,“ řekl Oberle.

Tip k tématu: Zpráva „Towards a circular economy that begins and ends in nature“ („Směrem k oběhovému hospodářství, které začíná a končí v přírodě“) se podrobně zabývá jak akčním plánem EU pro oběhové hospodářství, tak strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a zkoumá vztah mezi oběhovým hospodářstvím a biologickou rozmanitostí, zejména z politického hlediska.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.