Prezidentské volby 2023: „Jeden se skoro naučil česky, druhý nedbá na pověst o Sisyfovi, třetí kšeftuje s kradeným, čtvrtá pro změnu s tituly, pátý kontroluje známky,“ uvažuje Milan Daniel o tom, kdo z potenciálních zájemců o nejvyšší úřad v zemi, se svým profilem blíží některému ze svých předchůdců.
Za svůj život jsem zažil v naší zemi devět prezidentů. Při čekání na jméno toho jubilejního přemýšlím o tom, komu ze svých předchůdců se bude podobat.
Máme mezi kandidáty jednoho, který se podobně jako kdysi Gustáv Husák skoro naučil česky. Kvalifikace tohoto chlapíka sice není na rozdíl od Husáka vyfutrovaná tím, že by absolvoval stáž v komunistickém kriminále, zato se díky své inteligenci, jazykové vybavenosti a životní zkušenosti umí stejně jako jiný a v jiném oboru školený kandidát dobře adaptovat na různé režimy. Podobně jako Husák se zná s různými papaláši ze spřátelených zemí nikoliv tedy RVHP (pro nepamětníky: Rada vzájemné hospodářské pomoci), ale EU. Byť se s nimi nelíbá a neobjímá, rád se s nimi fotografuje a z titulu společných zájmů s nimi přátelsky upevňuje ducha kapitalistického internacionalismu.
V sídle Evropské unie, jíž se také říká Eurosojuz, má několik želízek v podobě tzv. europoslanců. Jsou důležití i proto, že jeho někdejší firma s desítkami tisíc zaměstnanců, které byl (ale už není) majitelem, pobírá od Eurosojuzu dotace, bez nichž by jí bylo krušno existovat.
Kandidát s tím samozřejmě nemá nic společného, nad politikou EU se někdy pohoršeně pozastavuje, jindy ji podporuje. Ale vrhá to na něj takové zvláštní světlo.
Pravda je, že za Husáka bylo v lecčems líp. Lépe bylo i za premiérování tohoto kandidáta. Rostly platy i důchody, byly doby, kdy se i snižoval státní dluh. Kandidátovo hnutí ostatně slibuje, že líp zase bude. Kazí mu to konkurence, která mu nemůže zapomenout, že ji mnohde vyhnal od korýtek. U těch si však nyní může nečekaně a nerušeně chrochtat. Kandidát přesto dává najevo, že je z pozice prezidenta ochoten nezištně radit i koloniální správě, která vede zemi do kytek, pokud by se její šéf neostýchal takové rady přijmout.
Vedle toho projevil i nesporný talent předcházet pomýlení, o čemž by se mohli rozpovídat třeba agenti Myškin a Čepiga. Činí tak jistě z hlediska vyššího principu mravního.
Ale za Husáka bylo v lecčems i hůř.
Vyprávět by o tom mohl jiný kandidát, jehož se za vlády tohoto bývalého politického vězně pokoušeli léčit stejnou medicínou. Neúspěšně, dokonce odmítá, aby se kriminál aplikoval i dnes na ty, kdož říkají něco, co není povoleno. Odmítá i Eurosojuz s jeho úžasnou „zelenou“ politikou, sankcemi, desítkami pohlaví, LGBT a podobně. Na pověst o Sysifovi nedbá: NATO by chtěl vrátit k tomu, aby podle prvního článku své zakládající smlouvy řešilo spory mírovou cestou. Mír ostatně nepokládá za sprosté slovo, ale za cíl.
Vypadá jako neškodný stařík, ale s tvrzením, že jsme ve válce, rezolutně nesouhlasí. Rád by, aby se naše země připravila na to, že Eurosojuz čeká – jak tvrdí – osud Varšavské smlouvy- Aby myslela především na vlastní zájmy a aby o věcech této země nerozhodovala koloniální správa, ale její regulérní vláda.
Nu – máme i jiné kandidáty. Generála, jenž kšeftuje se zloději prezidentské standardy. Bývalou rektorku, za níž se na její univerzitě obchodovalo s tituly, o čemž chuděra nevěděla. Předáka, který vede odbory, v nichž se do průkazek spořádaně vylepují členské známky. Lékaře, jenž demonstruje svou anatomickou stavbu, aniž by zatím byl pacientem.
Občan volič tak má řadu možností. O tom, která je hodna důvěry, si musí rozhodnout sám.
Články k volbě prezidenta, obdobně jako všechny názorové komentáře, nemusejí vyjadřovat názor redakce !Argumentu. Redakce poskytuje prostor různým názorům a pohledům našich autorů, aniž by vydání článku bylo vyjádřením naší podpory pro jakéhokoliv kandidáta.