Asia Times: Západní dodávky pro Ukrajinu naznačují, že situace není dobrá

Zprávy Západu, které papouškují ukrajinskou propagandu, vyvrací naléhavé volání Kyjeva po lepších zbraních. Přibývá náznaků, že válku prohrává.

Západní dodávky tanků, vyspělých protileteckých systémů a možná i pozemních bomb dlouhého doletu jsou snad odpovědí na požadavky Ukrajiny, jenže přinesou také nové problémy. Tyto rychle organizované dodávky rovněž naznačují, že pro Kyjev se situace nevyvíjí tak dobře. Nejde o pouhé nahrazení ztracené výbavy, většina dodávek má obrátit vývoj na frontě ve prospěch Ukrajiny, upozorňuje analytik Stephen Bryen pro Asia Times.

Minimálně jedna z možných zbraní, ATACMS (bomba dlouhého doletu), by mohla přenést válku z Ukrajiny na ruské území.  Není pochyb o tom, že předání tohoto druhu zbraně do rukou Ukrajiny povede k větší válce v Evropě. Rusko se pokusí zaútočit na tranzitní centra těchto dodávek, nejspíše na Polsko, ačkoli odvetné opatření by mohlo zahrnovat i útoky na železnice a silnice v Německu. Rozhodnutí USA poslat do Evropy modernizované jaderné bomby také přesvědčí Rusy, že v případě kolapsu Ukrajiny může být odpovědí NATO taktická jaderná válka. Ve srovnání s USA a NATO má Rusko obrovský arzenál taktických a strategických jaderných zbraní, píše dále Bryen.

Na Donbase jsou ukrajinské jednotky nyní na ústupu. Zdá se, že Ukrajina brzy ztratí strategické město Bachmut. Ruská vlna je podle názoru Pentagonu jistá a USA požádaly Ukrajinu, aby oblast opustila. Jenže ukrajinská vláda se z Donbasu stáhnout nemůže, protože by to pro ruskou armádu otevřelo cestu do středu země.  To by potom mohlo vést k potlačované politické změně na Ukrajině – Volodymyr Zelenskyj dobře ví, že zatkl většinu svých oponentů a umlčel kritická média, včetně některých případů, kdy jeho odpůrce údajně zlikvidovala ukrajinská tajná policie SBU.

Nic z toho Zelenskému a jeho vládě nepomůže, když lidé v Kyjevě pochopí, že se ukrajinská obrana hroutí. I když se tvrdí, že Ukrajina je demokratická země, ve skutečnosti je autoritářskou zemí, kde vláda dusí jakoukoliv opozici, píše dále autor.

Zdá se, že USA vkládají naději na zvrácení situace na bojišti do nových obrněných systémů, které jsou na Ukrajinu posílány. USA vyvíjejí obrovský tlak na Německo, aby dodalo své skřípající tanky Leopard II a umožnilo Polsku poslat Leopardy, které má. Nikdo ale neví, jak moc efektivní budou tyto typy tanků na moderním bojišti, jsou zde pochybnosti o tom, zda Leopardy budou efektivnější než současné sovětské modely, které má Ukrajina k dispozici.

Americká vláda dala najevo, že modernější tanky Abrams M-1 Ukrajině nedodá (aktualizace: USA se ve středu 25. ledna, po vydání tohoto textu, k zaslání tanků na Ukrajinu rozhodly). Jde o bojové tanky, na které se spoléhá obrana NATO.  Neochota tyto tanky na Ukrajinu poslat může naznačovat obavy Pentagonu, že by se tankům M-1 nemuselo dařit na moderním bojišti proti ruským silám, protože ty kontrolují většinu ukrajinského vzdušného prostoru, což znamená, že tanky mohou být zničeny leteckým útokem. To by mělo negativní psychologický dopad.

Dalším rizikem je rozšíření války dál do Evropy, konkrétně do Polska nebo do Pobaltí. Růst napětí mezi pobaltskými zeměmi a Ruskem je patrný, Moskva vyhostila estonského velvyslance. Bryen upozorňuje na ruské postoje k NATO, strategickou pozici hlavně Estonska a důsledky rozšíření NATO o Finsko.

Bidenovu administrativu, zdá se,  možnost rozšíření války dál do Evropy znepokojuje jenom málo. Ve skutečnosti Bidenova vláda a její spojenci neustále tvrdí, že vyhnání Rusů je na dosah ruky.

Pokud by toto tvrzení bylo pravdivé, pak by všechny další zbraně určené k dodávkám na Ukrajinu nebyly tak naléhavě potřeba, míní Bryen.

Problémem je, že válečné zprávy jsou dnes generovány především ukrajinskou propagandou, kterou donekonečna papouškují západní média. Občas ale proniknou i přesnější informace. Naposledy například zpráva citující berlínskou zahraniční zpravodajskou službu BND, podle níž jsou ukrajinské ztráty v oblasti Bachmutu velmi vysoké a odhadují se na stovky denně.

USA by tak mohly velmi brzo stát před nebezpečnou volbou: zapojí se do války na Ukrajině. A pokud ano, jak rychle se válka rozšíří do Evropy? Podpořilo by NATO vyslání svých sil na Ukrajinu? Nebo by se mu konečně podlomila kolena?

Alternativním a podle autora také pravděpodobnějším scénářem bude, že Washington začne prosazovat mírové urovnání, jemuž se doposud bránil.  Bude Rusko ochotno zasednout k jednacímu stolu a jednat o dohodě? Samozřejmě. Ale pouze tehdy, když bude cena odpovídající.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.