Asistovaná sebevražda je velmi diskutovaným a sporným tématem na celém světě. Prozatím ji legalizovaly například země Beneluxu či právě Švýcarsko, kde toto právo nedávno uplatnil i vězeň.
Asistovaná sebevražda vězně byla ve Švýcarsku uskutečněna poprvé. Vězeň prý ukončil svůj život s pomocí organizace pro asistované sebevraždy EXIT. Podle švýcarského listu Wochenzeitung vězeň z věznice Bostadel zemřel v kantonu Zug s pomocí k tomu sloužící organizace 28. února. Pomoc při sebevraždě byla údajně prováděna mimo vězeňské zařízení. Ministerstvo spravedlnosti kantonu Curych potvrdilo švýcarskému veřejnoprávnímu rozhlasu SRF, že dalo souhlas k asistované sebevraždě, odmítlo však poskytnout jakékoli další podrobnosti o zadrženém. Podle ministerstva nelze právo na tento životní krok popřít jen proto, že byl člověk odsouzen nebo si svůj trest odpykává za mřížemi. Švýcarské kompetenční centrum pro výkon trestních trestů k případu vypracovalo dokument, který uvádí, že internovaní vězni mají v zásadě právo na asistovanou sebevraždu s pomocí třetí strany. Před provedením takové sebevraždy je však ve všech případech nutný souhlas příslušného justičního orgánu.
Jaký je rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií? Odlišnost spočívá v tom, že při eutanazii vykonává akt usmrcení jiná osoba, zatímco při asistované sebevraždě ho provede sebevrah sám. Švýcarské zákony tolerují asistovanou sebevraždu v případě, že ji spáchají sami pacienti a dopomáhající osoby nemají na jejich smrti žádný zájem. Eutanazie je v zemi legální od 40. let 20. století a asistované sebevraždy představují přibližně 1,5 % z 67 000 úmrtí zaznamenaných v průměru každý rok. Nedávno zde byla dokonce legalizována jakási samousmrcovací rakev, kapsle, do které se osoba, která chce zemřít, uloží a v klidu zemře, když se kapsle naplní dusíkem. Kromě Beneluxu a Švýcarska s usmrcováním s dopomocí nemají problém též v Kanadě, na Novém Zélandu, v Kolumbii nebo v některých státech USA.