Země bohatá na nerostné suroviny se snaží rozšířit obchodní a těžební vztahy i mimo Čínu a Rusko a doufá, že se stane mostem mezi Evropou a Asií.
Ruská energetická společnost Gazprom plánuje vybudovat 2 600 km dlouhý plynovod Power-of-Siberia 2, který má do roku 2030 dodávat do Číny 50 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Mongolský premiér Luvsannamsrain Oyun-Erdene agentuře Reuters řekl, že rozhovory mezi dvěma velkými sousedy byly kvůli válce na Ukrajině odloženy, ale je pravděpodobné, že se k jednacímu stolu vrátí.
Poté, co Rusko a Čína rozhodnou o cenách, rozhodne Mongolsko o tom, jak mohou využít jeho území k přepravě plynu, řekl Oyun-Erdene.
Téměř 80 % celkového vývozu Mongolska směřuje do Číny, ale země bohatá na nerostné suroviny se snaží rozšířit obchodní a těžební vztahy i mimo Čínu a Rusko a doufá, že se stane mostem mezi Evropou a Asií.
„Jednáme o spolupráci v oblasti prvků vzácných zemin, diskutujeme s německými a francouzskými pracovišti o výrobě mědi a posilujeme partnerství soukromého sektoru s Korejskou republikou a Japonskem,“ uvedl Oyun-Erdene.
Právě těžbě mědi je v Mongolsku věnována velká pozornost.
Mongolsko plánuje nasměrovat příjmy z rostoucího vývozu mědi do fondu pro hospodářský rozvoj v rámci změn, jejichž cílem je získat větší užitek z nerostného bohatství a vymýtit korupci, uvedl premiér severoasijské země v rozhovoru po otevření významného rozšíření svého největšího dolu.
Oyun-Erdene se v pondělí zúčastnil slavnostního ceremoniálu v hloubce 1 300 metrů pod zemí u příležitosti zahájení podzemní těžby v dolecv poušti Gobi na jihu Mongolska. Připojili se k němu vedoucí pracovníci australského těžebního gigantu Rio Tinto, který vlastní 66% podíl v dole. Zbytek vlastní vláda.
Rozšíření dolu Oyu Tolgoi v hodnotě několika miliard dolarů je nejnovější snahou o zajištění prosperity z mongolské mědi, uhlí, zlata a dalších nerostných surovin, která následuje po třech desetiletích stížností na hospodářskou špatnou situaci a korupci.
Mongolsko získává více než 90 % svých příjmů z vývozu nerostných surovin a těží z prudkého nárůstu celosvětového prodeje elektromobilů.
Oyun-Erdene uvedl, že jeho vláda plánuje investovat příjmy z mědi do veřejného zdravotnictví, vzdělávání a rozvoje technologií, cestovního ruchu a dalších nových odvětví. Dodal, že jeho vláda chce, aby „bohatství a přírodní zdroje Mongolska byly prospěšné a rovnoměrně rozdělené mezi všechny obyvatele Mongolska“.
Tip redakce: Měděné doly a výroba mědi představují miliardový byznys. Jaký je však dopad na klima? Na to se ptá filmový dokument Deutsche Welle, který můžete zhlédnout zde.