Věra Beranová nás dnes zve na výstavu věnovanou Ondřeji Sekorovi.
Ke zlatému fondu naší kultury patří beze vší velké nadsázky i Ferda Mravenec. Tato jedinečná figurka má své stálé místo ve veřejných i domácích knihovnách a brzy to bude již 100 let, co se tvorba Ondřeje Sekory stala součástí dětského světa mnoha generací. Je to především Ferda, ale i celá suita kamarádů, jako byla Beruška, či Brouk Pytlík a mnoho dalších postaviček světa strání a luk. Ferda Mravenec je komiksová, literární, filmová i počítačová postava unikátního mravence, který vystupuje v komiksech, knihách, filmech, audiovizuálních dílech. Ferda Mravenec je v tom nejvlastnějším slova smyslu kladný hrdina, vždy optimisticky naladěný, který si vždy ví rady v jakékoliv situaci. Je však také citlivý, uvážlivý a je (nejen ve svém mraveništi) vážený a respektovaný. Ondřej Sekora výtvarně zjednodušil jeho mravenčí postavu a dodal jí velkou červenou puntíkovanou mašli kolem krku.
V současnosti (až do 14. května) probíhá v Galerii Villa Pellé přehlídka těchto postaviček a dalšího množství návrhů knižních ilustrací, novinových kreseb, karikatur vynikajícího výtvarníka, ale také spisovatele a novináře, Ondřeje Sekory. Výstava v zajímavých prostorách Galerie Pellé je určena nejen jistě jen nejmladší generaci, ale v podstatě i prarodiče si při prohlížení příběhů Ferdy vzpomenou na svá dětská léta. Jsou to knížky, ale i filmové adaptace půvabných příběhů, které ovlivnily dnes již několik generací.
Výstava nese název Ondřej Sekora známý a neznámý, tedy nejen Ferda, ale představuje i autorovu méně známou tvorbu. Výstava vznikla ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a obsahuje výpůjčky z bohatých fondů několika sbírkotvorných institucí, ale i od soukromých sběratelů. Jsou zde představeny stěžejní autorské polohy Ondřeje Sekory, který nezanechal výraznou stopu jen v ilustrační tvorbě, ale také v dějinách české žurnalistiky a literatury pro děti a mládež. Psal zasvěceně o různých oblastech sportu, zabýval se také divadlem, komiksem, audiovizuálními médii.
Ondřej Sekora absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde jej silně ovlivnil profesor Arnošt Hofbauer – ten podnítil jeho pojetí karikatury. Pieter Bruegel a Henri Rousseau byli pro Sekoru (mimo současnou modernu, tedy třicátá léta) rovněž inspirací.
Výtvarná tvorba Ondřeje Sekory byla v podstatě téměř vždy spojena s prací literární. Již od roku 1921 působil zároveň jako sportovní referent a kreslíř v Lidových novinách. V rámci této redakce pobýval také v Paříži. Šíře jeho zájmu zasahovala celoživotně i do sportu. Je například považován za zakladatele československého ragby, dokonce působil jako trenér. Soustřeďoval se na tvorbu seriálů, které vycházely na stránkách Pestrého týdne. Tak například v roce 1927 vyšly na pokračování příběhy Ferdy Mravence ke kterému později přibyl Brouk Pytlík. Později byly tyto příběhy vydány knižně. I v dramatických letech protektorátu, kdy byl vězněn v pracovních táborech, líčil ve svých kresbách s jistou nadsázkou strasti táborového života. Po válce se Sekora s velkou vervou vrhl jak do své výtvarné tvorby, tak do organizování výtvarného života. Byl redaktorem deníku Práce, řadu let šéfredaktorem časopisu Dikobraz. Spoluzakládal Státní nakladatelství dětské knihy. Uvědomil si význam televizní tvorby, zvlášť ve vysílání pro děti. Vydával řadu obrázkových knih, a to nejen o Ferdovi, ale také se podílel na různých filmech věnovaných dětem. Pravidelně přispíval až do své smrti v roce 1967 do časopisů, které vycházely ve velkých nákladech, jako byl Host do domu, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.
Výstava v Galerii Pellé dokumentuje šíři Sekorovy tvorby a tedy svým způsobem odpovídá názvu výstavy Ondřej Sekora, známý a neznámý. Současná výstava v Galerii Pellé patří k těm, které si jistě zaslouží tu nejširší pozornost.
Ilustrační foto: Juandev, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons