Fit for 55: Parlament přijal klíčové právní předpisy pro klimatický cíl pro rok 2030.
Jak informuje web Evropského parlamentu, poslanci se vyslovili pro reformu systému EU pro obchodování s emisemi v letecké a námořní dopravě a také pro mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a nový sociální fond pro klima.
Parlament v úterý schválil předběžné dohody členskými státy z konce roku 2022 o několika klíčových právních předpisech, které jsou součástí balíčku „Fit for 55 do roku 2030“ – plánu EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990 v souladu s právním rámcem pro dosažení klimatické neutrality.
Reforma systému obchodování s emisemi (ETS) byla přijata 413 hlasy pro (167 bylo proti a 57 se zdrželo hlasování). Systém ETS tak nyní bude mít ještě ambicióznější cíle: emise skleníkových plynů v odvětvích ETS musí být do roku 2030 sníženy o 62 % ve srovnání s hodnotami z roku 2005. Reforma počítá rovněž s postupným ukončováním bezplatných povolenek pro podniky od roku 2026 do roku 2034 a vytváří samostatný nový systém ETS II pro pohonné hmoty v silniční dopravě a pro budovy, který stanoví cenu emisí skleníkových plynů z těchto odvětví v roce 2027 (nebo 2028, budou-li ceny energií mimořádně vysoké).
Další podrobnosti o reformě ETS naleznete v tiskové zprávě po dosažení předběžné dohody s členskými státy.
Parlament rovněž poprvé hlasoval pro zahrnutí emisí skleníkových plynů z námořního odvětví do systému ETS (500 hlasů pro, 131 proti a 11 se zdrželo hlasování) a souhlasil s revizí ETS v letectví (463 hlasů pro, 117 proti a 64 se zdrželo hlasování). Do roku 2026 se tak postupně zruší bezplatné povolenky pro odvětví letectví a navýší podpora udržitelným leteckým palivům.
Nový nástroj proti úniku uhlíku
Parlament přijal pravidla pro nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích EU. 487 poslanců hlasovalo pro, 81 bylo proti a 75 se zdrželo hlasování. Cílem mechanismu je motivovat země, které nejsou členy EU, aby si stanovily vyšší klimatické cíle. Má také zajistit, aby evropské i celosvětové úsilí v oblasti klimatu nebylo ohrožováno přemísťováním výroby z EU do zemí s méně přísnou klimatickou politikou.
Mechanismus se vztahuje na železo, ocel, cement, hliník, hnojiva, elektřinu, vodík a za určitých podmínek také na nepřímé emise. Dovozci tohoto zboží budou muset doplatit jakýkoli rozdíl mezi cenou uhlíku zaplacenou v zemi výroby a cenou povolenek na emise uhlíku v unijním systému ETS.
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích bude postupně zaváděn od roku 2026 do roku 2034 stejnou rychlostí jako ukončování bezplatných povolenek v systému ETS.
Další podrobnosti o reformě ETS naleznete v tiskové zprávě po dosažení předběžné dohody s členskými státy.
Sociální fond pro klimatická opatření
Poslanci schválili také dohodu s členskými státy o zřízení Sociálního fondu EU pro klimatická opatření v roce 2026. Dohoda byla přijata 521 hlasy pro, 75 hlasů bylo proti a 43 členů se zdrželo hlasování. Fond má zajistit spravedlivou a sociálně inkluzivní klimatickou transformaci. Z toho budou mít prospěch zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatelé dopravy, které obzvláště sužuje energetická a dopravní chudoba. Až bude Sociální fond pro klimatická opatření plně zaveden, bude financován z dražeb povolenek v rámci systému ETS II až do výše 65 miliard eur. Dalších 25 % prostředků pak půjde z vnitrostátních zdrojů (celkem přibližně 86,7 miliardy eur).
Další podrobnosti o fondu naleznete v tiskové zprávě po dosažení předběžné dohody s členskými státy.
Další postup
Znění nyní musí formálně schválit také Rada. Poté budou texty zveřejněny v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí o 20 dní později.
Přijetím těchto právních předpisů Parlament reaguje na očekávání občanů, že EU dokončí a urychlí ekologický přechod, jak je vyjádřeno v návrzích 3 a 11 závěrů Konference o budoucnosti Evropy.
Psali jsme: