Celosvětová i evropská čísla v oblasti procentuálního podílu císařských řezů na celkových porodech hovoří jasně: počet „císařů“ výrazně roste. Mezi země s tímto trendem patří i Česká republika.
Celosvětová míra císařských řezů vzrostla z přibližně 7 % v roce 1990 na 21 % v roce 2021 a bude se nadále zvyšovat. Podle výzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) používání císařského řezu celosvětově stále roste a nyní představuje více než 1 z 5 (21 %) všech porodů. Tento počet se bude v nadcházejícím desetiletí nadále zvyšovat, přičemž nejpozději do roku 2030 se téměř třetina (29 %) všech porodů na zeměkouli pravděpodobně uskuteční císařským řezem. Pokud bude tento trend pokračovat, do roku 2030 budou nejvyšší míry pravděpodobně ve východní Asii (63 %), Latinské Americe a Karibiku (54 %), západní Asii (50 %), severní Africe (48 %) jižní Evropě (47 %) a za nimi bude následovat Austrálie a Nový Zéland (45 %). Zdravotnická organizace dochází k závěru, že císařské řezy jsou účinné při záchraně životů matek a kojenců, ale že míra císařských řezů vyšší než 10 % není spojena se snížením úmrtnosti matek a novorozenců na úrovni populace. Proto by císařské řezy měly být prováděny na základě potřeby v aktuální dané situaci.
Míra císařských řezů se od roku 2000 zvýšila ve většině zemí OECD, přičemž průměr vzrostl z 20 % v roce 2000 na 28 % v roce 2017. V tomto roce byl proveden rozsáhlý výzkum, ze kterého pocházejí významná statistická data. Tempo růstu bylo obzvláště rychlé ve Slovenské republice a České republice, Slovinsku a Rakousku, které měly předtím historicky relativně nízké míry. V Itálii se počet císařských řezů naopak snížil, i když stále patří k nejvyšším v Evropě. Císařský řez byl nejčastější na Kypru (54,8 % všech živě narozených v roce 2017), dále v Rumunsku (44,1 %), Bulharsku (43,1 %), Polsku (39,3 %) a Maďarsku (37,3 %). Nejméně případů pak bylo ve Finsku (16,5 %), Švédsku (16,6 %), Estonsku a Litvě (shodně 19,4 %) a dále i ve Francii (19,7 %). V roce 2017 byla míra císařských řezů jednoznačně nejnižší v severských zemích (Island, Finsko, Švédsko a Norsko), Izraeli a Nizozemsku s mírou v rozmezí od 15 % do 17 % všech živě narozených dětí.
Příčiny častého používání císařského řezu se mezi zeměmi i v rámci nich značně liší. Mezi hnací síly patří politiky a financování zdravotnického sektoru, kulturní normy, vnímání a zavedené zdravotnické praktiky, míra předčasných porodů a kvalita zdravotní péče. Rozdíly v počtu císařských řezů v jednotlivých zemích byly přičítány řadě faktorů, včetně finančních pobídek, obav z odpovědnosti za zanedbání povinné péče, rozdílů v dostupnosti a školení porodních asistentek a sester a podílu žen, které využívají soukromou mateřskou péči. Existují například důkazy, že soukromé nemocnice mají tendenci provádět více císařských řezů než veřejné nemocnice. Ve Švýcarsku bylo zjištěno, že císařské řezy jsou podstatně častější v soukromých klinikách (41 %) než ve veřejných nemocnicích, kde se čísla pohybují kolem 30%. Zhruba třetinu všech porodů ve Švýcarsku tedy tvoří císařské řezy, což je podle nejnovějších údajů zveřejněných Švýcarskou zdravotní observatoří jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Švýcarské nemocnice již několik let usilují o snížení počtu porodů císařským řezem, které nejsou ze zdravotních důvodů nezbytně nutné (takto to doporučuje Světová zdravotnická organizace). Nicméně 32,8% míra Švýcarska v roce 2021 je stále vysoká ve srovnání například s pouhými 20% ve Francii. WHO uvádí průměrnou míru v Evropě 25,7 v roce 2018. Celková data pro další roky jsou zatím dostupná jen jednotlivě, rekordmanskou zemí v této oblasti však stále zůstává Kypr s 61 procenty zjištěnými v roce 2020.