Platformy a internetové vyhledávače musí přijmout opatření k řešení rizik spojených s šířením nezákonného obsahu online a s negativními dopady na svobodu projevu a informací.

Evropská komise přijala 25. dubna první rozhodnutí o určení podle nařízení o digitálních službách, v nichž určila 17 velmi velkých online platforem (v angl. „Very Large Online Platforms“ neboli „VLOPs“) a 2 velmi velké internetové vyhledávače (v angl. „Very Large Online Search Engines“ neboli „VLOSEs“), které mají za měsíc běžně nejméně 45 milionů aktivních uživatelů. Jde o tyto subjekty:

Velmi velké online platformy

Alibaba AliExpress, Amazon Store, Apple AppStore, Booking.com, Facebook, Google Play, Google Maps, Google Shopping, Instagram, LinkedIn, Pinterest, Snapchat, TikTok, Twitter, Wikipedia, YouTube, Zalando

Velmi velké internetové vyhledávače

Bing, Google Search

Uvedené platformy byly určeny na základě údajů o uživatelích, které měly povinnost zveřejnit do 17. února 2023.

Co bude následovat

Určené společnosti budou nyní muset do čtyř měsíců splnit úplný soubor nových povinností, jež z nařízení o digitálních službách vyplývají. Cílem je posílit postavení a ochranu uživatelů online, včetně nezletilých osob, a to tím, že určené subjekty budou mít povinnost vyhodnocovat svá systémová rizika a následně je zmírňovat. Zároveň budou muset zajistit spolehlivé nástroje pro moderování obsahu. Jedná se o tyto požadavky:

• Posílení postavení uživatelů:
  • Uživatelé budou mít k dispozici jasné informace o tom, proč se jim určité informace doporučují, a dále budou mít právo neúčastnit se doporučovacích systémů založených na profilování.
  • Uživatelé budou mít možnost snadno nahlásit nezákonný obsah a platformy musí tato oznámení řádně vyřídit.
  • Reklamy nebude možno zobrazovat na základě citlivých údajů o uživateli (např. etnický původ, politické názory nebo sexuální orientace).
  • Platformy musí všechny reklamy označovat a uživatele informovat o tom, kdo daný produkt či službu propaguje.
  • Platformy musí dát uživatelům k dispozici snadno srozumitelné a jasně formulované shrnutí svých smluvních podmínek, a to v jazycích členských zemí EU, v nichž podnikají.
• Silná ochrana nezletilých osob:
  • Platformy budou muset přepracovat své systémy tak, aby zajišťovaly vysokou úroveň soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob.
  • Cílená reklama založená na profilování dětí již nebude povolena.
  • Daný subjekt musí čtyři měsíce po svém určení poskytnout Komisi zvláštní posouzení rizik, včetně posouzení negativních účinků na duševní zdraví, a nejpozději o rok později ho zveřejnit.
  • V zájmu zmírnění těchto rizik pak platformy budou muset své služby přepracovat, včetně rozhraní, doporučovacích systémů a smluvních podmínek.

• Pečlivější moderování obsahu, méně dezinformací:
  • Platformy a internetové vyhledávače musí přijmout opatření k řešení rizik spojených s šířením nezákonného obsahu online a s negativními dopady na svobodu projevu a informací.
  • Platformy musí stanovit jasné smluvní podmínky a důsledně a nesvévolně je prosazovat.
  • Platformy musí zavést mechanismus, který uživatelům umožní oznamovat nezákonný obsah, a urychleně na daná oznámení reagovat.
  • Platformy musí analyzovat svá specifická rizika a zavést zmírňující opatření – například řešit šíření dezinformací a neautentické využívání jejich služeb.
• Větší transparentnost a odpovědnost:
  • Platformy musí zajistit, aby jejich posouzení rizik a dodržování všech povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách bylo předmětem externího nezávislého auditu.
  • Budou mít povinnost zajistit výzkumným pracovníkům přístup k veřejně dostupným údajům. Později bude vytvořen zvláštní mechanismus pro prověřené výzkumné pracovníky.
  • Dále budou muset zveřejnit archiv všech reklam uváděných na jejich rozhraní.
  • Platformy musí zveřejňovat zprávy o transparentnosti týkající se rozhodnutí o moderování obsahu a řízení rizik.

Nejpozději čtyři měsíce poté, co jim bylo oznámeno příslušné rozhodnutí o určení, musí určené platformy a internetové vyhledávače upravit své systémy, zdroje a procesy tak, aby byl zajištěn soulad s danými předpisy, dále musí zřídit nezávislý systém pro zajišťování souladu, provést své první každoroční posouzení rizik a podat o něm zprávu Komisi.

Posouzení rizik

Platformy budou mít povinnost identifikovat, analyzovat a následně zmírňovat širokou škálu systémových rizik – např. způsob šíření nezákonného obsahu a dezinformací v rámci jejich služeb či míru dopadu na svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků. Stejně tak budou muset posuzovat a zmírňovat konkrétní rizika související s genderově podmíněným násilím na internetu a zajistit ochranu nezletilých osob online, jakož i jejich duševního zdraví. Plány snižování rizik určených platforem a internetových vyhledávačů budou podléhat nezávislému auditu a dohledu ze strany Evropské komise.

Nová architektura dohledu

Nařízení o digitálních službách bude prosazováno prostřednictvím celoevropské architektury dohledu. Orgánem pro dohled nad určenými platformami a internetovými vyhledávači je Komise, která bude úzce spolupracovat s koordinátory digitálních služeb, kteří jsou součástí rámce pro dohled zřízeného na základě nařízení o digitálních službách. Tyto vnitrostátní orgány, které také odpovídají za dohled nad menšími platformami a internetovými vyhledávači, musí členské státy EU zřídit do 17. února 2024. Do téhož data musí zároveň všechny ostatní platformy splnit povinnosti, jež jim z nařízení o digitálních službách vyplývají, a zajistit svým uživatelům ochranu a záruky, které daný akt stanoví.

Za účelem prosazování uvedeného nařízení vynakládá Komise úsilí zaměřené na rozšíření odbornosti prostřednictvím interních a externích multidisciplinárních zdrojů. V tomto kontextu zahájila Komise nedávno činnost Evropského střediska pro algoritmickou transparentnost (ECAT). Jeho úkolem je pomáhat při posuzování toho, zda je fungování algoritmických systémů v souladu s povinnostmi v oblasti řízení rizik. Komise rovněž zřizuje digitální ekosystém prosazování práva, který spojuje odborníky ze všech relevantních odvětví.

Souvislosti

Dne 15. prosince 2020 předložila Komise návrh aktu o digitálních službách spolu s návrhem aktu o digitálních trzích, jež představují komplexní rámec pro zajištění bezpečnějšího a spravedlivějšího digitálního prostoru pro všechny. V návaznosti na politickou dohodu, které spolunormotvůrci EU dosáhli v dubnu 2022, vstoupilo nařízení o digitálních službách v platnost dne 16. listopadu 2022.

Vztahuje se na všechny digitální služby, které propojují spotřebitele se zbožím, službami nebo obsahem. Stanoví online platformám nové povinnosti ohledně omezování možných škod a rizik na internetu, zavádí silnou ochranu práv uživatelů online a určuje pro digitální platformy jedinečný nový rámec transparentnosti a odpovědnosti. Nové předpisy jsou navrženy tak, aby představovaly jednotný soubor unijních pravidel, který poskytne lepší ochranu uživatelům a právní jistotu podnikům na celém jednotném trhu. Nařízení o digitálních službách je prvním souborem regulačních nástrojů pro zprostředkovatele obsahu online na světě, a představuje tak nový standard v mezinárodním měřítku.

Celý článek najdete na tomto odkazu: „Nařízení o digitálních službách: Komise určila první skupinu velmi velkých online platforem a internetových vyhledávačů“ (Evropská komise, 25.04.2023)