Program, který byl předchůdcem Evropského obranného fondu, byl užitečný pro vyzkoušení výdajových postupů, ale přinesl jen omezené výsledky.
Přípravná akce EU zaměřená na obranný výzkum (PADR – Preparatory Action on Defence Research), na kterou bylo vyčleněno 90 milionů eur, byla při přípravě EU na podstatné zvýšení jejích výdajů na obranu a také při vytváření podmínek pro Evropský obranný fond, jenž bude disponovat rozpočtem 8 miliard eur, užitečná jen částečně, tvrdí zpráva Evropského účetního dvora. Projekty financované z programu PADR se potýkaly s časovými omezeními a nebyly schopny včas realizovat výsledky, aby tak pomohly připravit zahájení činnosti Evropského obranného fondu. Ačkoliv se Evropské komisi a Evropské obranné agentuře (EDA) podařilo získat některé užitečné poznatky o tom, jak řídit projekty kooperativního výzkumu v oblasti obrany, EU stále chybí pro Evropský obranný fond dlouhodobá strategie.
Komise zahájila PADR v roce 2017 jako tříletý program, který měl zlepšit konkurenceschopnost a inovace v evropském obranném průmyslu. Program prováděla ve spolupráci s Evropskou obrannou agenturou (EDA). Jednalo se o první využití rozpočtu EU na podporu výzkumu a vývoje v obranném průmyslu. Auditoři EU posuzovali, zda se EU díky programu PADR náležitě připravila na podstatné zvýšení výdajů na obranu, které proběhne prostřednictvím Evropského obranného fondu. Ten byl zřízen v roce 2021 a znamená zásadní posun v úrovni financování EU určeného na výzkum a vývoj v oblasti obrany.
„Ačkoli program PADR poskytl EU příležitost vyzkoušet různé možnosti financování obranného výzkumu, poznatky využitelné pro jeho většího nástupce – Evropský obranný fond – omezují zpoždění a nedostatečné výsledky,” uvedl Viorel Ștefan, člen EÚD odpovědný za zprávu. „Komise by měla pracovat s členskými státy na vytvoření dlouhodobé strategie, která má zásadní význam pro budoucnost Evropského obranného fondu jako hlavního fondu EU pro financování výdajů na obranu.“
Projekty PADR postupovaly pomalu, docházelo u nich ke zpožděním, a v důsledku toho se pak překrývaly s Evropským obranným fondem. V květnu 2021, kdy byly zveřejněny první výzvy k předkládání návrhů pro Evropský obranný fond, většina projektů PADR ještě probíhala. Více než polovina těchto projektů v dané chvíli buď jen před nedávnou dobou začala, nebo byla ještě před zahájením, a pouze dva byly ukončeny. Ke zpožděním docházelo kvůli časové náročnosti dokončování grantových dohod. Za to mohly jednak bezpečnostní požadavky, které byly v některých případech považovány za nepřiměřené, a také omezení vynucená pandemií covid-19. Koordinátoři a účastníci projektů byli soustředěni v několika málo členských státech, které již předtím měly rozsáhlý obranný průmysl, jako je Francie, Itálie, Německo, Španělsko a Švédsko. V několika projektech figurovaly tytéž skupiny a naprostá většina konsorcií jen pokračovala v předchozí spolupráci.
U projektů PADR neexistoval při jejich zahájení žádný plán, jak následně rozvíjet výsledky výzkumu ani jak zajišťovat přechod do fáze výroby a zadávacích řízení. Auditoři v této souvislosti varují, že se Komise dosud dostatečně nezabývala strategickými otázkami, což může způsobit, že projekty Evropského obranného fondu nebudou mít zamýšlený dopad. Auditoři doporučují pro Evropský obranný fond vypracovat dlouhodobou strategii, která by měla být pravidelně aktualizována podle měnících se bezpečnostních hrozeb. Jejím cílem by mělo být posílit využívání technologií vyvinutých díky fondu v obranném sektoru EU a zajistit, aby vybudované schopnosti odpovídaly potřebám ozbrojených sil zemí EU. Strategie by měla zároveň posílit technologickou a průmyslovou základnu Unie. Strategie by měla řešit také to, zda se má Evropský obranný fond zaměřit na větší počet menších projektů, nebo na malý počet velkých projektů.
Nejnovější vývoj v oblasti obrany EU
Od doby, kdy program PADR zahájil svou činnost, došlo v EU k mnoha významným změnám v oblasti obrany. Například v důsledku války na Ukrajině nyní EU prostřednictvím Evropského mírového nástroje financuje nákup a dodávky smrticích zbraní pro Ukrajinu (zde a zde). V únoru 2022 Komise rovněž představila významná opatření, která mají přispět k obraně EU, podpořit inovace a řešit strategické závislosti. V roce 2022 vydala Komise i několik strategických dokumentů (viz příloha I na str. 58).
Základní informace
EU nemůže sama vlastnit vojenské prostředky. Smlouva o Evropské unii omezuje působení EU v oblasti obrany a využití rozpočtu EU pro tuto oblast. Není z něj tak možné financovat operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou. Činnost EU v oblasti obrany je tak limitována na společnou bezpečnostní a obrannou politiku, která je nástrojem pro řešení vnějších krizí a konfliktů a nemá být kolektivní evropskou obrannou politikou. Společná bezpečnostní a obranná politika nemá například žádnou společnou definici hrozeb. Toto omezení komplikuje dlouhodobé plánování výdajů EU na obranu.
Zvláštní zpráva EÚD 10/2023 je k dispozici na internetové stránce eca.europa.eu.