Africká delegace apelovala na Ukrajině i v Rusku, že válka na Ukrajině musí skončit. Ruští představitelé jsou ochotni s Afrikou nadále jednat, o ústupcích Ukrajině ale nemůže být ani řeč.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, který do Ruska přicestoval v rámci delegace usilující o mír, si přeje skončení válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. “Tato válka musí být urovnána… jednáním a diplomatickými prostředky,” prohlásil Ramaphosa a dodal, že jeho delegace složená ze sedmi afrických lídrů “by si přála, aby tato válka skončila. “Tato válka má negativní dopad na africký kontinent a vlastně i na mnoho dalších zemí po celém světě,” řekl Ramaphosa před formálním jednáním s ruským prezidentem. “Přijeli jsme vám naslouchat a vaším prostřednictvím vyslechnout hlas ruského lidu,” řekl prezident Komor Azali Assoumani, který v současné době stojí v čele Africké unie. “Chtěli jsme vás povzbudit k zahájení jednání s Ukrajinou,” dodal. Africké země jsou v reakci na konflikt rozděleny, některé stojí na straně Ukrajiny, zatímco jiné zůstávají neutrální nebo se přiklánějí k Moskvě.
Ruský prezident Vladimir Putin pak poskytl africkým představitelům seznam důvodů, proč jsou podle něj mnohé z jejich návrhů nerealizovatelné. Mírové plány africké delegace před ruským prezidentem ovšem odmítl i ukrajinský vůdce. Volodymyr Zelenskyj po setkání s africkými představiteli v Kyjevě, které předcházelo návštěvě Ruska, prohlásil, že mírové rozhovory budou vyžadovat, aby Moskva stáhla své síly z okupovaného ukrajinského území. Vladimir Putin pak zahájil rozhovory se zástupci Senegalu, Egypta, Zambie, Ugandy, Konžské republiky, Komor a Jihoafrické republiky v paláci nedaleko Petrohradu zdůrazněním závazku Ruska vůči kontinentu. Po vystoupeních prezidentů Komor, Senegalu a Jihoafrické republiky však vstoupil do jednání a zpochybnil předpoklady plánu, které jsou založeny na přijetí mezinárodně uznávaných hranic, dříve, než mohlo kolo prohlášení pokročit dále. Putin zopakoval své stanovisko, že Ukrajina a její západní spojenci začali konflikt dávno předtím, než Rusko loni v únoru vyslalo své ozbrojené síly přes hranice, což popírají. Uvedl, že Západ, nikoli Rusko, je zodpovědný za prudký nárůst světových cen potravin na počátku loňského roku, který obzvláště tvrdě zasáhl Afriku. Delegaci také informoval, že ukrajinský vývoz obilí z černomořských přístavů, který Rusko povolilo v minulém roce, nijak nepřispěl ke zmírnění potíží Afriky s vysokými cenami potravin, protože z velké části směřoval do bohatých zemí. Rusko podle něj nikdy neodmítlo rozhovory s ukrajinskou stranou, které Kyjev blokoval. Moskva však opakovaně prohlásila, že jakýkoli mír musí umožnit “novou realitu”, tedy deklarovanou anexi pěti ukrajinských provincií Ruskem.
Reakce ruských představitelů na africkou delegaci byly četné, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov například v televizním vystoupení uvedl, že Moskva sdílí “hlavní přístupy” afrického plánu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se však pro média nechal slyšet, kdy africký plán označil za “obtížně realizovatelný”. Peskov tvrdí, že Putin projevil o plán, jehož 10 bodů uvedl ve své prezentaci jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, zájem a Rusko bude s africkými zeměmi pokračovat v dialogu. Lavrov pak zhodnotil, že delegáti ruskému vůdci bohužel nepřinesli žádnou zprávu od Zelenského. Putin k těmto vyjádřením dodal, že Moskva je “otevřena konstruktivnímu dialogu s každým, kdo chce nastolit mír na principech spravedlnosti a uznání oprávněných zájmů stran”. O dvoustranných rozhovorech, o nichž Ramaphosa, který bude hostitelem srpnového summitu Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky, prohlásil, že je s Putinem povede, se bezprostředně nejednalo. Vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud v březnu obvinil Putina z válečných zločinů, což on odmítá, ocitla se Jihoafrická republika jako jeden ze členů soudu v nepříjemné situaci, kdy je povinna ho zatknout, pokud vkročí na její území.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.