Občané Švýcarska hromadně schválili novou minimální 15% sazbu daně pro velké mezinárodní firmy. Kritici však pochybují, že toto opatření pomůže napravit globální daňovou nespravedlnost.
I když se kladné vyjádření občanů předpokládalo, míra souhlasu byla ohromující: konečné výsledky švýcarského červnového hlasování byly 78,5 % pro, což je šestá nejvyšší míra souhlasu za posledních 20 let v lidovém hlasování v zemi. „Pro“ se též vyslovilo všech 26 švýcarských kantonů. Volební účast byla 41,9 %. V důsledku tohoto hlasování bude Švýcarsko od 1. ledna 2024 prosazovat svou verzi celosvětové dohody z roku 2021 vedené Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž cílem je potlačit vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany velkých nadnárodních firem. Konkrétně švýcarské úřady uvalí “doplňkovou daň” na všechny firmy s příjmy nad 750 milionů eur (732 milionů švýcarských franků) ročně, aby zajistily dosažení nové globální minimální sazby ve výši 15 %. V současné době uplatňuje všech 26 kantonů země individuální sazby, většina z nich pod 15 %. Celostátní průměr se pak odhaduje na 13,5 %. Výsledek je “jasnou porážkou” levicových odpůrců, přiznal v neděli sociálnědemokratický poslanec Fabian Molina. Jeho strana byla pro daň jako takovou, ale vedla kampaň za hlasování “proti” kvůli tomu, co považovala za nespravedlivé rozdělení výnosů. „Argument, že příjem z daně by měl být lépe rozdělen mezi obyvatelstvo, a že nelze profitovat z bohatých kantonů s nízkými daněmi, jako je Zug a Basilej, nebyl voličům řádně vysvětlen,“ postěžoval si spolustraník sociálních demokratů Cédric Wermuth. Zastánci reformy – vláda, většina politických stran a podnikatelské skupiny – výsledek uvítali. Ministryně financí Karin Kellerová-Sutterová v neděli prohlásila, že voliči si vybrali “jistotu a stabilitu”, pokud jde o rámcové podmínky pro zhruba 2 200 švýcarských společností, kterých se změna týká.
Zastánci opatření také zopakovali argument z kampaně, že nový daňový příjem nyní “zůstane ve Švýcarsku” – podle dohody, že pokud se jedna země rozhodne 15 % sazbu neuplatnit, může doplňkovou daň vybírat jiná země, kde daná firma působí. “Dotčené společnosti by musely platit daně v zahraničí,” řekl v neděli Vincent Simon z podnikatelské lobby Economiesuisse. To by pro ně vedlo k dalším “daňovým komplikacím”. Místo toho budou platit 15% sazbu ve Švýcarsku, a to podle přechodného plánu vypracovaného parlamentem, který 75 % příjmu přidělí kantonům, v nichž dotyčné firmy sídlí, a zbylých 25 % připadne federální vládě. Úřady počítají s tím, že reforma přinese každý rok až 2,5 miliardy švýcarských franků dodatečných daňových příjmů. Tyto peníze hodlají regiony investovat do udržení svého statusu místa pro podnikání prostřednictvím různých dalších dotací a daňových pobídek. Spolkové úřady tvrdí, že totéž učiní na celostátní úrovni, a část výnosů vloží do mechanismu na snižování regionálních nerovností. Právě tento prováděcí plán vyvolal odpor levicových skupin, které tvrdily, že výtěžek reformy by měl být rozdělen spravedlivěji. Je to “prostě nespravedlivé”, prohlásil v rozpravě před hlasováním odborář Daniel Lampart. “Navzdory dodatečnému daňovému příjmu nedostanou normálně vydělávající lidé více peněz – a to i přesto, že se prudce zvyšuje pojistné na zdravotní pojištění a rostou ceny veřejné dopravy a nájmů.” Dominik Gross ze švýcarského sdružení nevládních organizací Alliance Sud zase uvedl, že reforma nebude řešit základní problém, kterým jsou velké společnosti vyhýbající se placení daní v místech, kde podnikají, zejména v zemích globálního Jihu. “Dodatečné příjmy nepoplynou do zemí, které je nejnaléhavěji potřebují,” řekl Gross. Jeho skupina vedla kampaň za to, aby se větší část výnosů použila na rozvojovou pomoc a klimatickou spravedlnost.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.