Americká politika odráží zájmy bohatých, kteří tak dostávají prostor pro nízké daně, znečišťování a vedení válek.
Barbadoská premiérka Mia Mottley a francouzský prezident Emmanuel Macron pozvali světové lídry do Paříže na summmit, který měl pomoct vytvořit „globální pakt“ v boji proti chudobě a klimatické změně. Iniciativa si zaslouží pochvalu, píše americký ekonom Jeffrey Sachs. Nicméně na stůl bylo položeno jen málo dolarů.
Sachs míní, že toto selhání naleznout dostatečné finanční prostředky na boj proti chudobě a proti změnám klimatu do značné míry odráží selhání USA v této oblasti. USA jsou alespoň prozatím v centru globálního systému. K porozumění USA je nutné se vrátit do dob Britského impéria, píše autor. Britští filosofové impérium legitimizovali pomocí myšlenek mocného státu (Leviathan Thomase Hobbese), ochrany soukromého bohatství před přerozdělováním (právo Johna Locka na „život, svobodu a majetek“), trhu před vládou (neviditelná ruka Adama Smithe) a zbytečnosti pomoci chudým (Malthusův populační zákon).
Sachs upozorňuje na příklady irského hladomoru ve 40. letech 19. století nebo indického o sto let později. Oba se v Británii setkaly s nezájmem. Britské elity totiž neměly zájem pomáhat chudým poddaným v impériu (nebo dokonce chudým Britům doma). Chtěly nízké daně a silné námořnictvo, které by bránilo jejich zámořské investice a zisky.
Spojené státy americké odrážejí od svého vzniku tyto britské tradice. Zdejší instituce byly postaveny podle stejných principů, i když místo krále si vytvořily instituci prezidenta. Filosofem Lockem se například inspiroval hlavní autor americké ústavy James Madison. Jeho zájmem bylo chránit bohatství před masami. Madison se bál přímé demokracie, bál se také místního vládnutí.
A povedlo se. Federální vláda USA je do značné míry izolována od veřejného mínění. Většina veřejnosti je proti válkám, podporuje dostupnou zdravotní péči pro všechny a prosazuje vyšší daně pro bohaté. Kongres běžně vede války, poskytuje předraženou soukromou zdravotní péči a snižuje daně bohatým, píše otevřeně Sachs.
USA se sice považují za demokracii, nicméně ve skutečnosti jsou plutokracií. Bohatí a korporátní lobby financují politické kampaně, vláda jim zase poskytuje nízké daně (pro bohaté), svobodu znečisťování a válku. Zdravotnictví je v rukou soukromých společností, Wall Street zase řídí finanční systém, velká ropná společnost řídí energetický systém a vojensko-průmyslová lobby zahraniční politiku.
A zde se dostáváme zpátky ke klimatické krizi. Americká energetická politika je v rukou Big Oil a zahraniční politika země se zaměřuje na udržení hegemonie USA pomocí válek. A Kongres chrání bohaté a jejich bohatství před požadavky mas – ať už jde o boj proti chudobě nebo o změnu klimatu.
Spojené státy, které na pařížském summitu reprezentoval John Kerry a Janet Yellenová, nemohou realizovat skutečnou politiku. V cestě jim stojí Kongres a americká plutokracie.
Červnový summit uznal nutnost masivního financování prostřednictvím Mnohostranných rozvojových bank (MRB), kam patří například Světová banka, Africká banka nebo Asijská banka a další. Jenže k tomu potřebují tyto banky více kapitálu z USA a dalších velkých ekonomik v Evropě. Kongres je ale proti a tato americká opozice zabraňuje další globální akci v tomto ohledu. Důvody jsou tři: prvním je, že by to stálo peníze. Druhým důvod je ten, že by tyto investic zrychlily odchod od fosilních paliv, což neodpovídá zájmům Big Oil a třetím důvodem je, že by to dalo více vlivu institucím, ve kterých také působí Čína, s níž chce vojensko-průmyslový komplex bojovat, ne kooperovat.
Pařížský summit ukázal plně na roztrpčení rozvojového světa. Brazilský prezident Lula da Silva a několik prezidentů z Afriky dali najevo, že je příliš mnoho summitů a málo peněz.
Sachs je toho názoru, že řešení přijde až se svět pohne kupředu navzdory americké politice. Svět by měl pokročit s USA nebo bez nich – i plutokraté v USA si nakonec uvědomí, že je lepší zaplatit skromnou cenu na boj proti chudobě a klimatickým změnám, než čelit světu, který odmítá jejich chamtivost a válkychtivost.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.