Jaroslav Novák míní, že vybudování nových přečerpacích vodních elektráren bude podmínkou pro odolnou a spolehlivou elektrizační soustavu v ČR.
Současné teplé a slunné počasí ukazuje absurditu dosavadního tažení za zelenou energií, kterou mnozí ekologičtí aktivisté tak podporují. Ve dnech, kdy není velký odběr elektrické energie – především o víkendech či svátcích – je výroba elektřiny na fotovoltaikách natolik vysoká, že přebytek vyráběné elektrické energie není kde uplatnit. Proto jedním z hlavních starostí regulátora elektrizační soustavy je najít někoho, kdo si tu energii odebere. Proto také nastává ten zdánlivý absurdní požadavek na nákup elektrické energie za cenu minus 500 eur/MWh, jak se také stalo v Německu v nedávných dnech.
Na vysvětlenou, proč se taková absurdní situace vyskytuje. Sluneční energie, jak známo je velmi proměnlivá, navíc nejsilnější je jen několik hodin v průběhu dne. Většinu odběru elektrické energie ze sítě proto musí zajišťovat stabilní zdroje – tedy jaderné elektrárny a uhelné elektrárny.
Jak známo regulovat jadernou elektrárnu sice lze, ale je to vždy na úkor životnosti paliva a nelze tak činit třeba na několik hodin, pokud nedojde k havarijní situaci. Uhelné elektrárny jsou na tom podobně. Představa, že se dá „vypnout“ uhelná elektrárna na čtyři hodiny je samozřejmě nesmysl, protože po celou dobu se v ní musí „topit“. Nic se tím neušetří. Ono to totiž taky nějakou dobu trvá, než taková elektrárna je schopna podávat plný výkon. „Roztopit“ uhelnou elektrárnu z nuly na plný výkon trvá několik hodin.
Proč o tom mluvit? Zdá se totiž, že takové samozřejmé znalosti, třeba o tom, že elektrická energie se „nevyrábí“ v zásuvce, které v minulosti znali již absolventi střední školy, se nějak z obecného povědomí vytratily. Proto se dnes setkáváme s takovými naivními představami, proč se má za odběr elektrické energie platit odběrateli – nikoli naopak.
To na jedné straně. Na druhé straně se dnes dostáváme do situace, kdy již nebude možné instalovat si fotovoltaickou elektrárnu s tím, že budete dodávat elektřinu do sítě a budou vám za ni platit. Nakonec to dopadne tak, že si budete moci instalovat takovou elektrárnu, ale jen pro vlastní potřebu a zbytek toho, co potřebujete, budete nakupovat ze sítě jako dosud. K takové situaci může dojít velmi brzy.
Vývoj naší elektrizační soustavy (a obdobné to bude i v okolních zemích) přesvědčivě ukazuje, že přehnaná podpora nových obnovitelných zdrojů energie (OZE) bez dostatečné regulační a akumulační kapacity, nejen že vytváří vysokou nestabilitu elektrizační přenosové soustavy (EPS), ale státní podpora OZE vede k tomu, že dokonce ještě platí za elektřinu z OZE i když je elektrické energie nadbytek a její ceny jsou záporné. Tohle v konečném důsledku platíme my všichni, tedy odběratelé elektřiny.
Motivace záporných cen elektřiny vyzývá odběratele k odběru, aby se vlivem nadbytku elektrické energie nerozpadla soustava.
To, co se dnes odehrává v naší elektrizační soustavě je důsledkem nekompetentních řídících struktur, v energetice zejména, když některé laické a politicky motivované klany (Zelení + Piráti) neodborně zasahují do schválené Státní energetické koncepce.
Z ČR činí z nevyvážené energetické koncepce pokusnou laboratoř bez schopnosti odpovídající regulace EPS.
V podstatě existují pouze dvě možnosti regulace EPS. Buď nasazením paroplynových elektráren využívajících zemní plyn, které mohou kontinuálně regulovat frekvenci sítě a také jsou schopny v krátké době dodávat potřebný regulační výkon. To ovšem předpokládá mít dostatečné zásoby zemního plynu.
Je tu i další možnost – vytvořit dostatečný výkon přečerpávacích vodních elektráren. V osmdesátých letech 20. století byly vytvořeny odpovídající kapacity mimo jiné také proto, aby mohly v případě potřeby poskytnout výkon pro v té době budované jaderné elektrárny.
Tehdy byla vybudována přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně o výkonu 650 MW, kdy v době nadbytku se čerpá voda z dolní nádrže do horní nádrže a spotřebovává se nadbytek elektřiny – z fotovoltaiky, případně z větru a v době spotřeby v odběrové špičce (ráno od 5 do 9 hodin a večer od 17 do 23 hodin) se voda pouští na turbínu a dodává elektřinu do sítě. Tento osvědčený princip akumulace s možností zabránit i rozpadu EPS není zatím v ČR dostatečně současnou politickou reprezentací pochopen. Od vlády moravských učitelů to zjevně vůbec nelze očekávat…
Je to právě odpor části politiků, kteří brání tomu, aby byly stanoveny nové lokality umožňující výstavbu nových PVE zaneseny do příslušných plánů územního rozvoje. Přednost dostávají krátkodobé kalkuly konjukturalismu a populismu.
Pokud chceme, aby česká elektrizační soustava fungovala s dostatečnou mírou odolnosti a spolehlivosti, pak nevyhnutelně bude nutné vybudovat další přečerpávací vodní elektrárny na našem území. Také proto, že případné poruchy v elektrizační soustavě okolních zemí se mohou přenášet také do našich sítí. Kromě toho, nemůžeme přece považovat za racionální, na jedné straně dotovat výrobu na obnovitelných zdrojích energie a současně platit, že si někdo tuto dotovanou elektrickou energii odebere. Takový stav je dlouhodobě neudržitelný.
Česká republika má několik lokalit, kde by se mělo urychleně začít s přípravou vybudování PVE. Je to především oblast severních Čech na vyuhlených lokalitách, kde by bylo možné vybudovat (nikoli další fotovoltaické parky na vodních jezerech po těžbě uhlí), ale právě přečerpávací vodní elektrárny, které budou zajišťovat jednak regulační výkon EPS a jednak i racionální využití zdrojů elektrické energie.
Bohužel diskuse a náměty na takový nový směr budování naší energetiky ve veřejném prostoru chybějí. Ke škodě nás občanů.