Oba vzácné kovy mají význam například pro výrobu čipů. Nyní bude jejich vývoz podléhat licenčnímu řízení.
Galium a germanium, dva vzácné kovy s významem pro výrobu čipů, solárních panelů a optických vláken, budou v Číně z bezpečnostních důvodů zařazeny do licencovaného seznamu zboží na vývoz. Rozhodla o tom čínská vláda první červencový den.
Čína se již několik let potýká s omezeními vývozu polovodičů. Nyní se situace obrací a Čína „vrací úder“. Krok následuje po letech omezování vývozu špičkových technologií ze strany USA a západních spojenců, které zvláště dopadlo na čínskou firmu Huawei. Výsledkem těchto restrikcí bylo omezení čínského technologického růstu.
Oznámení čínské vlády jasně signalizuje, že země je připravena na odvetná opatření. Rozhodnutí dál prohlubuje probíhající technologickou válku mezi USA a Čínou. Předpokládá se ale, že čínské opatření na omezení vývozu galia a germania nijak silně nedopadne na USA, už jen proto, že se oba prvky využívají jen k velmi specializovanému využití při výrobě polovodičů.
Tyto dva chemické prvky se běžně těží spolu se známějšími minerály. Galium se obvykle získává při těžbě zinku a oxidu hlinitého, zatímco germanium při těžbě zinku nebo se odděluje z hnědého uhlí. V současnosti Čína vyrábí celkem 60 % světové produkce germania a 90 % galia.
Opatření však Číně poskytne větší páku při obchodních jednáních s ostatními zeměmi, zejména s těmi, které – podobně jako Japonsko a Korea – spoléhají na dovoz těchto kovů pro svůj vlastní polovodičový průmysl. Podle expertů bylo načasování rozhodnutí o licenčním režimu pro oba vzácné prvky spojeno s návštěvou ministryně financí USA Janet Yellenové v Číně. Smyslem je vytvořit tlak na USA a donutit je vyjednávat.
K daleko větším problémům může dojít, pokud se Čína rozhodne znovu zpřísnit vývoz prvků vzácných zemin používaných při výrobě baterií pro elektrická vozidla – lithia, kobaltu, niklu, grafitu. Tyto materiály se totiž používají v mnohem větším množství a je obtížnější rychle zajistit náhradní dodávky. Jsou tedy skutečným trumfem, který v budoucnu může Čína použít u jednacího stolu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.