Vážená paní primátorko, vážený pane starosto,
dovoluji si Vás touto cestou upozornit na omyl, kterého se dopouští město tím, že podporuje vybudování pomníků Marie Terezie a Žofie Chotkové.
Pomníky ve veřejném prostoru nemají být kontroverzní. Jejich úkolem je symbolicky vyjadřovat hodnoty, které společnost spojují. To v tomto případě není splněno.
Pokud chápeme jako naše hodnoty tradici české státnosti, demokracii a názorovou toleranci, pak je třeba říci, že Marie Terezie je představitelkou panovnického rodu, který jednal proti všem těmto třem hodnotám. Habsburkové usilovali o potlačení české státnosti a sama Marie Terezie k tomu vydatnou měrou přispěla zrušením české dvorské kanceláře. Je představitelkou absolutistické formy vládnutí – tedy režimu, který potlačoval právo obyvatel podílet se na politickém rozhodování. Je představitelkou končící éry rekatolizace, tedy ještě za její vlády byli pronásledováni lidé nekatolického vyznání a někteří raději opustili české země.
Český konzervativní historik Josef Pekař je autorem učebnice dějepisu, v níž mimo jiné napsal: “Marie Terezie prvá zradila přísahy, jimiž se zavázala dbáti samostatnosti státu českého...”
Tím nemá být řečeno, že patřila ke špatným panovníkům. Bylo by však bláhové stavět každému relativně slušnému vladaři pomník. Nelze tu přijmout opakovaný argument, že jde o ženu. Máme ženy, které by si pomník zasloužily daleko spíše než tato královna.
Jejím přínosem je pochopitelně zavedení povinné školní docházky, což ovšem nelze vytrhnout z kontextu jejího vládnutí. I Gustavu Husákovi můžeme přičíst k dobru, že za jeho vlády bylo vybudováno pražské metro, pomník mu ale kvůli tomu nikdo stavět nechce.
Případ Žofie Chotkové je ještě bizarnější. Celý politický význam této ženy spočívá v tom, že byla manželkou muže, který podporoval agresivní politiku Rakouska-Uherska v jihovýchodní Evropě. František Ferdinand nebyl nepřítelem jen pro jihoslovanské národy, byl také nepřítelem českého národa. Smrt hraběnky Chotkové je tragická, ale tragická je smrt každého zavražděného člověka bez ohledu na to, jakého byl sociálního původu.
Dovoluji si na základě těchto argumentů se vší vážností doporučit, aby město od stavby pomníků upustilo. Jste demokraticky zvolenými politiky. Nekoketujte s monarchistickými a aristokratickými symboly. Urážíte tím historické vědomí mnoha demokraticky smýšlejících Čechů.
Adam Votruba