Již před válkou se na celém světě zvyšoval hladomor. Ruská invaze ho ještě zhoršila.

Rusko-ukrajinská dohoda o dodávkách obilí, která měla zásadní význam pro udržení stabilních světových cen potravin a zabránění hladomoru, je v současné době v troskách. Dne 17. července 2023 Rusko oznámilo, že odstupuje od rok staré dohody, která umožňovala, aby zásilky obilí a dalších potravin procházely ruskou námořní blokádou v Černém moři. A aby toho nebylo málo, během následujících dvou dnů Rusko bombardovalo ukrajinský obilný přístav Oděsa a zničilo více než 60 000 tun obilí.

V důsledku toho prudce vzrostly ceny potravin a v Evropě, na Blízkém východě i jinde prudce stouply ceny pšenice, kukuřice a sójových bobů.

Anna Nagurneyová je odbornice na dodavatelské řetězce, včetně těch, které se týkají produktů podléhajících rychlé zkáze, jako jsou potraviny, a je spolupředsedkyní správní rady Kyjevské ekonomické školy na Ukrajině. Vysvětluje pro web The Conversation, jak důležité je ukrajinské obilí pro výživu celého světa – a proč je Černé moře zásadní cestou, jak ho dostat k lidem, kteří ho potřebují.

Proč je Ukrajina tak důležitou součástí globálního potravinového řetězce?

Ukrajina je označována za obilnici Evropy a je hlavním dodavatelem pšenice, ječmene, slunečnicových produktů a kukuřice do Evropy i do rozvojových zemí, například na Blízkém východě, v severní Africe a Číně.

Před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 bylo na potraviny z Ukrajiny odkázáno více než 400 milionů lidí.

Jedním z hlavních důvodů je, že Ukrajina má přibližně třetinu nejúrodnější půdy na světě, která je známá jako černozem. A před válkou se Ukrajina mohla spolehnout na svůj celoroční přístup k nezamrzajícím přístavům v Černém moři, odkud mohla dopravovat obilí na blízké trhy na Blízkém východě a v Africe.

Co se stalo, když vypukla válka?

Již před válkou se na celém světě zvyšoval hladomor. Ruská invaze ho ještě zhoršila.

V letech 2019 až 2022 v důsledku kombinace dopadů změny klimatu, pandemie covid-19 a války na Ukrajině hladovělo více než 122 milionů lidí, uvádí se v nedávné zprávě OSN. Jiní výzkumníci naznačují, že celosvětový hlad je nejvyšší minimálně od počátku roku 2000.

Od února do června 2022 uvízlo na Ukrajině kvůli ruské námořní blokádě nejméně 25 milionů tun ukrajinského obilíurčeného pro světové trhy, což způsobilo skokový nárůst cen potravin.

Jak došlo k uzavření dohody o obilí?

OSN a Turecko zprostředkovaly 22. července 2022 oficiální dohodu s Ukrajinou a Ruskem o vývozu obilí z ukrajinských černomořských přístavů.

Dohoda umožnila bezpečnou přepravu zemědělských produktů z Ukrajiny ze tří přístavů na pobřeží Černého moře, včetně největšího přístavu Oděsa. Původní dohoda měla trvat 120 dní, ale od té doby byla několikrát prodloužena.

Od srpna 2022 Ukrajina vyvezla přes Černé moře více než 32 milionů tun potravinářských výrobků. Světový potravinový program, největší humanitární agentura na světě, nakupuje 80 % pšenice z Ukrajiny. Největšími příjemci humanitárních dodávek byly Etiopie, Jemen, Afghánistán a Turecko.

OSN odhaduje, že dohoda o obilovinách snížila ceny potravin od března 2022 o více než 23 %.

Již před rozpadem dohody v červenci 2023 klesalo množství měsíčně přepravovaného obilí, a to z maxima 4,2 milionu tun v říjnu na přibližně 2 miliony tun v červnu. Důvodem je především zpomalení počtu kontrol, které Rusové prováděli předtím, než mohly lodě opustit Černé moře.

Dalším problémem je obecně klesající produkce. Očekává se, že Ukrajina v současné sezóně vyprodukuje o 31 % méně pšenice, ječmene, kukuřice a dalších plodin než před válkou. A tento odhad přišel ještě předtím, než zničení klíčové ukrajinské přehrady zaplavilo pole.

Proč je Černé moře tak důležité pro ukrajinský export?

S kolegy z UMass Amherst a Kyjevské ekonomické školy jsme v květnu 2023 publikovali studii, která ukázala, jak zásadní význam mají černomořské přístavy pro zajištění odbytu ukrajinského obilí ve světě. Před válkou se 90 % ukrajinského zemědělského vývozu přepravovalo po Černém moři.

Ukrajina sice také přepravuje své obilí a další potraviny po souši přes Evropu, ale stojí to mnohem více a trvá to déle než vývoz po moři. A náklady na dopravu po souši rostly kvůli válce v důsledku min, zničení zemědělské infrastruktury a dalších problémů.

Proč Rusko prohlásilo, že od dohody odstupuje?

Rusko již dříve hrozilo, že od dohody odstoupí, ale pokaždé se rozhodlo v ní setrvat.

Dne 17. července 2023 však prohlásilo, že není ochotno v dohodě setrvat, pokud nebudou splněny jeho požadavky na větší dodávky vlastních potravin a hnojiv. Během následujících dvou dnů zaútočilo na Oděsu bezpilotními letadly a raketami v jednom z největších trvalých útoků na přístav. Rusko rovněž uvedlo, že bude považovat každou loď v Černém moři směřující do ukrajinského přístavu za legitimní vojenský cíl.

To způsobilo prudký nárůst cen důležitých komodit, jako je pšenice a kukuřice, a vyvolalo obrovskou nejistotu a celosvětové obavy z hladu. Chicagské futures na pšenici, které jsou celosvětovým měřítkem, vzrostly od doby, kdy Rusko dohodu opustilo, přibližně o 17 %.

Zatímco Rusko po předchozích hrozbách dohodu prodloužilo, tentokrát to může být jinak. Ruské údery způsobily rozsáhlé škody na Oděse, což může v budoucnu výrazně omezit schopnost Ukrajiny vyvážet přes tento přístav – ať už se dohoda uzavře, nebo ne.

Domnívám se, že ruský vůdce Vladimir Putin v době rostoucího hladu využívá potravin jako zbraně. Doufám jen, že dobrá vůle převládne a životně důležitý ukrajinský export bude moci nějakým způsobem pokračovat.

Zdroj: Anna Nagurney, „Why Russia pulled out of its grain deal with Ukraine – and what that means for the global food system“ (The Conversation, 20.07.2023)

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.