Genom „nesmrtelných“ medúz je podle vědců klíčem k odhalení „věčného života“.
„Nesmrtelná medúza“ dostala své jméno díky tomu, že čistě teoreticky může žít věčně. Některé mikroskopické části průsvitného živočicha, které se dostaly do rukou vědců, pluly v oceánu už před 66 miliony let, tedy dávno před vyhynutím dinosaurů. Informuje o tom článek v ScienceAlert.
Když Turritopsis dohrnii („nesmrtelná medúza“) zestárne nebo se poškodí, vrátí se živočich do stadia malého polypa, čímž vlastně začíná svůj životní cyklus znovu. Medúza pohltí svá chapadla a usadí se jako shluk buněk na mořském dně. Polyp se pak může oddělit a vytvořit novou dospělou formu sebe sama. Tato skutečnost ale neznamená, že „nesmrtelné“ medúzy nemohou nikdy zemřít, stále jsou smrtelné v důsledku zranění nebo hladovění. Nicméně zmíněné vlastnosti jim dávají možnosti, které jiné organismy nemají.
Díky svému jakoby obrácenému životnímu cyklu se těmto tvorům dostalo přezdívky „medúzy Benjamina Buttona“, na počest fiktivní postavy F. Scotta Fitzgeralda. Poprvé byl tento živočich popsán již v roce 1883, ale teprve před 50 lety se vědcům podařilo prokázat jeho neobvyklé vlastnosti.
Vědci stále ještě zcela nechápou, jak je možné, že medúza dokáže žít tak dlouhou dobu. V loňském roce genomický výzkum odhalil u tohoto živočicha nejméně tisíc genů, které souvisejí se stárnutím a opravami DNA. Podle vědců je odhalení genomu tohoto tvora odpovědí na tajemství „věčného života“.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.