Evropská unie chce zvýšit domácí výrobu polovodičů a do roku 2030 získat 20 % světového trhu. Chystá proto nový program evropských dotací na mikročipy.
Evropská komise ve čtvrtek schválila tranši finanční podpory ve výši 8,1 miliardy eur na výrobu polovodičů Made in Europe. Z finančního fondu bude čerpat 56 společností různé velikosti na realizaci 68 projektů ve 14 členských státech: Česká republika, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko. Komise doufá, že veřejné prostředky přinesou 13,7 miliardy eur v soukromých investicích, a že se tak do roku 2032, kdy by měly všechny projekty dosáhnout konečné fáze, vygeneruje celkem téměř 22 miliard eur. První výrobky by prý mohly být na trhu k dispozici již v roce 2025. “Je to velká věc. Do těchto projektů jde hodně finančních prostředků,” uvádí Dánka Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za hospodářskou soutěž. Projekty se zaměří na výzkum a vývoj “technologií účinně využívajících zdroje”, jako jsou čipy, procesory a senzory, vysvětluje Vestagerová. Schválení projektu proběhlo v rámci takzvaných “důležitých projektů společného evropského zájmu” (IPCEI), což je typ projektu, který má přinést prospěch nejen zemím, které pomoc poskytly, ale i celé evropské ekonomice. Díky tomuto očekávanému vedlejšímu efektu mají IPCEI snazší přístup k penězům daňových poplatníků.
Soubor pravidel pro státní podporu je tradičně přísný a Evropská komise jen tak nějakou dotaci neschválí. Stále tvrdší závod o mikročipy, malé elektronické obvody, které pohánějí chytré telefony, počítače, vozidla a spotřebiče denní potřeby, však přiměl Brusel k mírnějšímu přístupu a k vyčlenění výjimek, které umožňují rychlejší a rozsáhlejší injekce z veřejných zdrojů. Konečným cílem je zvýšit výrobu mikročipů Made In Europe a do roku 2030 dosáhnout 20% podílu na světovém trhu, což by teoreticky zajistilo dlouhodobou konkurenceschopnost a suverenitu bloku. “Musíme zvýšit vlastní kapacity Evropy v oblasti výzkumu, vývoje a výroby čipů,” prohlašuje Vestagerová. “Musíme být průkopníky. Musíme vyvíjet skutečně inovativní řešení a samozřejmě jejich první průmyslové nasazení v Evropě.” Tuto ambici však čeká nelehký boj s technologickou zdatností Číny, Japonska, Jižní Koreje a především Tchaj-wanu, který téměř monopolně ovládá trh s vyspělými polovodiči. Také Spojené státy, které stejně jako EU zjistily, že zaostávají za jihovýchodní Asií, začaly ve své politice postupovat důrazněji. V loňském roce země přijala zákon CHIPS and Science Act, který zahrnuje pobídky ve výši 39 miliard dolarů na výrobu a 13,2 miliardy dolarů na výzkum a vývoj. Brusel mezitím dokončuje legislativní přípravu Evropského aktu o čipech, třípilířového návrhu, jehož cílem je mobilizovat více než 43 miliard eur ve veřejných a soukromých investicích, přičemž 3,3 miliardy eur půjde přímo z rozpočtu EU. IPCEI je samostatným nástrojem a peníze získané v rámci režimu státní podpory se do Evropského aktu o čipech nezapočítávají.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.