Stroje poháněné umělou inteligencí přebírají některé z nejtěžších prací na největší vysokorychlostní železniční síti na světě.
Nejrozsáhlejší vysokorychlostní železniční síť na světě se brzy ještě zvětší. Rychlejší, bezpečnější a efektivnější robotická výstavba bude mít podle odborníků dopad na další infrastrukturní projekty v Číně i po celém světě, uvedly noviny South China Morning Post.
Ještě letos se k již tak rozsáhlé síti elektrifikované železniční dopravy v zemi připojí několik nových tratí. Patří mezi ně 277 km dlouhá trať mezi městy Fu-čou a Sia-men, 203 km dlouhá trasa mezi Kantonem a Šant-chou a 278 km dlouhé spojení mezi Šanghají a Nankingem.
Po uvedení do provozu bude celková délka nových tratí přesahovat polovinu celkové délky celé německé vysokorychlostní železniční sítě a každá z nich bude poskytovat vlaky schopné dosáhnout maximální provozní rychlosti 350 km/h.
Nejnovější přírůstky do čínské vysokorychlostní železniční sítě se však od většiny stávajících tratí liší způsobem, jakým byly postaveny – pomocí robotů, speciálně navržených pro nadzemní elektrifikované tratě. Podle inženýrů, kteří se na projektech podílejí, byly automatizované metody výstavby testovány a schváleny pro použití v dalších projektech vysokorychlostních železnic.
Podle odborníků je rozsáhlé nasazení robotů pro stavbu nadzemních elektrifikovaných tratí považováno za milník v oboru, který signalizuje, že stroje nyní mohou převzít většinu náročných prací při stavbě vysokorychlostních železnic.
Výstavba železnic zahrnuje širokou škálu úkolů, včetně výkopových prací, terénních úprav, pokládání kolejí, výstavby mostů a tunelů a instalace signalizačních a komunikačních systémů. Tato infrastruktura je nákladná a vyžaduje značné množství fyzické práce, jakož i specializované dovednosti a znalosti.
Dnes převzali velkou část náročné práce při stavbě železnic roboti a další vyspělé technologie.
V roce 2018 například Čína představila autonomní stroj, který dokáže pokládat vysokorychlostní koleje rychlostí až 1,5 km za den. Do roku 2021 umožnila vyšší přesnost a schopnost pracovat 24 hodin denně 7 dní v týdnu automatizované stavbě železnic pokládat až 2 km kolejí denně.
Brzy roboti rozšířili své schopnosti i mimo pokládání kolejí. Roboti nyní mohli provádět i svařování, lakování a inspekční práce. Automatizovaná zařízení mohla mimo jiné také tunelovat a betonovat.
Čína není jedinou zemí, která nyní využívá roboty a automatizaci při budování vysokorychlostních železnic. Rozsáhlé využívání těchto technologií a rychlé tempo výstavby v Číně je však „rozhodně působivé a představuje významný pokrok v oblasti dopravní infrastruktury“, uvedl jeden z pekingských železničních vědců, který si nepřál být jmenován.
Další podrobnosti najdete zde v angličtině.