Bude to poprvé v historii Finska, kdy budou v době míru zahraniční vojáci umístěni na území země. Dohoda by měla zajistit, aby Finsko nebylo využíváno pro účely jiné země.
Finsko jedná s USA o nové bezpečnostní dohodě. Jedná se od výrazný odklon od dosavadních postojů země, píše veřejnoprávní YLE.
Smyslem dohody je umožnit přítomnost zahraničních vojáků po delší dobu, zejména při konvenčních vojenských cvičeních. Hlavním cílem je podle YLE poskytnout americkému vojenskému personálu přístup do zařízení a oblastí ve Finsku za účelem výcviku, skladování zbraní a údržby vybavení, což znamená také potenciální využívání letišť, přístavů a určených výcvikových zón.
Jako pravděpodobné je, že americká armáda získá v rámci dohody přístup aspoň na jedno letiště, do přístavu a do výcvikové oblasti. Některá kasárna finských ozbrojených nebo místa v jejich těsné blízkosti by mohla být přidělena k využívání ze strany USA.
Iro Särkkä z finského Ústavu pro mezinárodní otázky YLE k připravované dohodě řekl: „Znamená to velmi významný posun v bezpečnostní politice Finska. Nikdy předtím v době míru Finsko nehostilo zahraniční vojáky po delší dobu. Nyní se odstraňují všechny překážky praktické spolupráce mezi Finskem a Spojenými státy.“ Särkkä také řekl, že dohoda posiluje finskou bezpečnost prostřednictvím silnější spojenecké vazby na Spojené státy americké a zvyšuje finské možnosti, jak přijmout a poskytnout pomoc.
Hlavní finský vyjednávač dohody diplomat Mikael Antell je také přesvědčen, že bezpečnostní dohoda posílí bezpečnost i obranu země. „V zásadě umožňuje spolupráci se Spojenými státy za všech okolností. V důsledku toho významně posiluje bezpečnost a obranu Finska,“ řekl.
Cestu k bližší bezpečnostní spolupráci USA a Finska otevřelo jednání prezidentů Joe Bidena a Sauli Niinistöa v Bílém domě v březnu 2022.
Konkrétně má být bezpečnost a obrana Finska zabezpečena skladováním amerických zbraní v zemi a přítomností vojáků, kteří se zde budou účastnit vojenských cvičení. Ačkoli přesný počet vojáků přítomných současně ve Finsku není jistý, zaměření na severní Finsko by mohlo být logické vzhledem k rozsáhlému výcvikovému prostoru finské armády v Rovajärvi, který se nachází mezi Rovaniemi a Kemijärvi v Laponsku, uvedla YLE. Podle Antella vytváří novou platformu pro takovou kooperaci členství v NATO, a to společně s Norskem a v budoucnu i se Švédskem.
Výzkumný pracovník Iro Särkkä zdůraznil, že je důležité, aby Finsko chránilo svou národní suverenitu. Dohoda by měla zajistit, aby Finsko nebylo využíváno pro účely jiné země: „Finsko a Spojené státy musí mít společné chápání účelu a obsahu dohody, aby se Finsko nestalo nástrojem pro cíle jiné země.“ Särkkä se nicméně nedomnívá, že by kvůli nové dohodě o spolupráci byla ohrožena finská národní suverenita.
YLE dále uvádí, že Norsko má už podobnou bezpečnostní dohodu uzavřenou, zatímco Dánsko a Švédsko o ní vyjednávají. Český případ finská televize neuvedla.
Bezpečnostní dohoda se zabývá také dalšími praktickými otázkami přítomnosti armády USA v zemi. Sem patří celní a daňové výjimky pro zboží a také otázka právní odpovědnosti amerických vojáků na území Finska. Särkkä k tomuto tématu řekl, že dohoda obsahuje „několik sporných otázek“, které mají být předmětem dalšího vyjednávání na podzim.
„V dohodě NATO o statusu sil (SOFA) je předpokladem, že vojáci vysílajícího státu dodržují vlastní legislativu a zároveň respektují zákony přijímajícího státu,“ vysvětlil diplomat Antell. Finsko se pravděpodobně vzdá jurisdikce nad trestnými činy spáchanými americkými vojáky, ale může usilovat o možnost řešit některé případy na finské půdě podle vlastního právního rámce.
Jak uvedla veřejnoprávní televize, v praxi by to mohlo znamenat, že Spojené státy by řešily méně závažné přestupky, jako jsou dopravní přestupky, zatímco Finsko by mohlo trvat na jurisdikci v případě závažnějších trestných činů podle finského právního řádu. Finsko se snažilo získat poznatky z norských zkušeností se vzdáním se jurisdikce. Z odpovědi Norska vyplývá, že se nevyskytly žádné závažné problémy.
Po dokončení dohody ji musí přijmout finský parlament, Eduskunta. Zdá se, že pro její přijetí nebude možná stačit, jako tomu bylo v případě členství NATO, prostá většina, ale že bude vyžadována dvoutřetinová podpora, i když to není zatím jasné.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.