V oblasti boje se zákeřnou malárií se opět rozhýbala aktivita. Očekává se, že nová vakcína bude v Africe velmi žádaná.
V boji se život ohrožujícím onemocněním přenášeným na člověka některými komáry by teď mohl nastal velký zvrat, na scénu se totiž chystá vstoupit nová, druhá vakcína. Rok 2023 byl rozhodujícím rokem, kdy bylo rozhodnuto o nasazení séra RTS,S (Mosquirix) od britského gigantu GSK a příchodu vakcíny R21/Matrix-M, vyvinuté Oxfordskou univerzitou a doporučené v pondělí 2. října Světovou zdravotnickou organizací (WHO). WHO a Světová aliance pro vakcíny a imunizaci (GAVI) předpokládají, že do roku 2030 bude poptávka po až 100 milionech jejích dávek. “Tyto dvě vakcíny přeruší řetězec přenosu tím, že zablokují působení parazita dříve, než projde jaterní bariérou, kde se rozmnožuje před vstupem do krevního oběhu. Tímto způsobem představují neocenitelný nástroj,” vysvětluje profesor parazitologie Didier Ménard.
Po úspěchu pilotní fáze, která byla zahájena v roce 2019 v Ghaně, Malawi a Keni (díky níž dostalo alespoň jednu dávku 1,7 milionu dětí), se poptávka po vakcíně Mosquirix prudce zvýšila. Třicet afrických zemí požádalo o možnost využít jejího plošného nasazení, ale dostalo ji pouze 12 zemí. K prvním třem přijímajícím státům se připojí Benin, Burkina Faso, Burundi, Kamerun, Demokratická republika Kongo (DRK), Libérie, Niger, Sierra Leone a Uganda, které si rozdělí 18 milionů vyrobených dávek na období 2023-2025. Druhá vakcína by měla pomoci překlenout tuto mezeru a přinést úlevu africkému kontinentu, na který připadá 96 % z 619 000 lidí, včetně 475 000 dětí, kteří v roce 2021 zemřeli na malárii na celém světě.
Vakcína R21, kterou do roku 2024 uvede na trh Indický sérový institut, by se dle šéfa WHO měla promítnout do dostatečných zásob vakcín. Bude prý však trvat několik let, než se podaří strukturovat trh tak, aby odpovídal poptávce. S cílem překlenout tuto mezeru bude vakcínu Mosquirix, v Indii vyrábět obří nadnárodní společnost Bharat Biotech. “Rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po vakcínách proti malárii opět ukazuje, že Afrika je téměř zcela závislá na výzkumu na severu a na výrobě v Asii,” uvedla Francine Ntoumiová, epidemioložka a koordinátorka Středoafrické sítě pro tuberkulózu, HIV a malárii (Cantam). “Je načase, aby se Africká unie (AU) a naše členské státy poučily z krize Covid-19 a uvedly svá slova v život tím, že urychleně rozvinou naše vlastní výrobní kapacity vakcín. Vymýcení malárie je především naší odpovědností.” Navzdory ambicím AU pokrýt do roku 2040 60 % potřeb kontinentu v oblasti vakcín a projektům, které zahájila, včetně regionálního centra vakcín v Pasteurově institutu v Dakaru, vyráběl kontinent do roku 2022 pouze 1 % všech vakcín. Prevence je o to zásadnější, že se hromadí problémy se screeningem a léčbou.
Vědci odhalili, že stále více parazitů zůstává rychlými diagnostickými testy neodhaleno. Nevědomí nemocní se pak stávají přenašeči nemoci a následně kontaminují komáry, kteří nakazí další lidi. Problémy jsou především Eritreji a Etiopií, zde se totiž soustřeďují všechny biologické hrozby: Plasmodium falciparum, druhu zodpovědného za většinu úmrtí na tropickou zimnici, vůči léku proti malárii Artemisininu, ale také rezistence komárů, přenašečů nemoci, vůči insekticidům a kolonizace afrického kontinentu novým hmyzím druhem Anopheles stephensi. Tento komár z Blízkého východu a Asie, který přenáší dva pro lidský organismus nejnebezpečnější kmeny plasmodií (falciparum a vivax), se rychle šíří ve vysokých nadmořských výškách i v městských oblastech a je obzvláště necitlivý vůči larvicidům a insekticidům. Plně využívány nejsou ani impregnované sítě proti komárům a insekticidní postřiky, přestože jsou tyto nástroje stále mimořádně účinné a levné, mnozí epidemiologové odsuzují nedostatečné investice Afriky v této oblasti.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.