!Argument: ČR je obvykle vnímaná jako surovině chudá země, je tomu ale skutečně tak?
Václav Cílek: Jsme poměrně bohatí v uranu a zlatu, ale největší potenciál mají nerudní suroviny, kde ale hodně záleží na technologii zpracování a koncovém výrobku. Česká republika má významná, ale spíš chudá a zatím neekonomická ložiska grafitu a celé řady netradičních stavebních materiálů, jako jsou jílovce nadloží uhelných slojí v severočeské pánvi, bentonity, vysokoprocentní vápence a výhledově i některé fonolitové sopečné horniny.
!A.: Jak si vysvětlujete zájem veřejnosti o lithium, o němž se vlastně až donedávna vůbec nehovořilo?
V. C.: O lithiu se vědělo od 60. let, ale česká ložiska jsou chudá, takže se o nich jako o ložiscích příliš neuvažovalo. Poloprovozní výroba byla vyloženě ztrátová. Teprve s rozvojem alternativních energií vznikla potřeba energii skladovat a na to se nejlépe hodí poměrně lehké a účinné lithiové baterie. A protože lithia je v jedné automobilové baterii zhruba kolem 10 kg a těchto automobilů možná budeme potřebovat miliony, tak vznikla potřeba velkých lithných zdrojů, což je právě Cínovec.
!A.: Může český stát podle Vašeho názoru „ohlídat“ těžbu lithia tak, aby zůstalo v našich rukou?
V.C.: Český stát je prostřednictvím jím založených firem či podniku Diamo schopen těžit uran, zlato a obecně tradiční suroviny, ale zejména chemická úprava lithných rud je náročná. Nemyslím si, že bychom měli jít touto cestou. Na druhou stranu je zapotřebí ohlídat vliv na životní prostředí, protože roční těžba může být až kolem dvou milionů tun rudniny a také, aby se úprava a pokud možno i část výroby baterií odehrávala na našem území. Byl bych nerad kdybychom zůstali v roli vývozců lithného koncentrátu.
!A.: Jsou naleziště v Krušných horách výjimečná, nebo se jedná jen o nafouknutou českou bublinu?
V. C.: Ložisko Cínovec je významný světový zdroj lithia s obsahem možná až 3 % světových zdrojů. Ruda je poměrně chudá (1,2 % Li v koncentrátu) a zatím nikde na světě nebyl tento typ lithné slídy zpracováván. Znamená to, že pokud se otevřou jiná velká, bohatší lithná ložiska, například v Srbsku, tak cena lithia může poklesnout na takovou míru, že ložisko bude netěžitelné. K něčemu podobnému může dojít i v okamžiku, kdy se začnou vyrábět baterie z lacinějších surovin jako je např. sodík. Na druhou stranu jsou odhadované zásoby na Cínovci tak obrovské, že ložisko se na dalších 50 let může stát páteří severočeského průmyslu. O tom budeme vědět víc, až firma skončí výpočet zásob.
!A.: Jaké je podle Vás, potvrdí-li se velikost naleziště, optimální využití tak, aby z něj ČR profitovala?
V. C.: Ložisko by mělo a podle Horního zákona musí být využito komplexně, to znamená včetně cínu a wolframu, ale i rubidia a cesia (kde je využití zatím nejisté). Nejedná se ani tak o výši odvodů, ale o provázání suroviny s výrobu rubidiových skel, umělých zemědělských hnojiv s obsahem síranu draselného a pokud možno takového typu lithných baterií, které pomohou stabilizovat a inovovat středoevropský automobilový průmysl.