Spolu s Oskarem Krejčím jsme probrali Macronův výrok o tom, že země Visegradu přistupují k EU jako k supermarketu a samozřejmě i tzv. kvóty a následný trest, který může potkat nás, Maďarsko a Polsko.
!Argument: Jak hodnotíte ten Macronův výrok o supermarketu, kterým mířil na země V4?
Oskar Krejčí: Uvedený výrok odpovídá charakteristice Macrona. Macron je podobný Trumpovi víc, než se zdá na první pohled – také on je politický novotvar. Oba ale patří ke skupinám, které byly uměle vytvořeny poté, kdy se zaběhlé instituce dostaly do krize. Z hlediska obsahu se ale Macron zároveň jeví jako Trumpův zrcadlový protiklad. Na Macronovi je pozoruhodné hlavně to, že tak neuvěřitelně otevřeně podporuje establishment. Přísahá nahlas i na ideje a činy, které se ve volbách jevily jako nejvíce sporné, především zvaní migrantů a oživení geopolitické osy Paříž – Berlín. Co se obecně zpochybňuje, tak to on naopak vyzdvihuje. No a součástí tohoto jeho přístupu je i onen „supermarket“, čímž se vlastně Macron řadí k radikálnímu unijnímu establishmentu. Samozřejmě, že Unie není supermarket, to nikdo netvrdil. Není ani důl, kde by měly nadnárodní firmy těžit miliardové zisky, které pak odvážejí do Paříže či daňových rájů.
Macron se urážlivým výrokem o supermarketu na adresu těch, kdo mají jiný názor, jen profiloval v duchu výše uvedené charakteristiky. Ta je ale podle mého názoru výrazem velmi chybné strategie. Když se podíváme na prezidentské volby, tak Macron sice v druhém kole vyhrál, ale získal jen 43,6 % hlasů registrovaných voličů. V případě voleb no Národního shromáždění jeho strana sice přesvědčivě zvítězila, ovšem v prvním kole obdržela je 13,4 % hlasů registrovaných voličů a v druhém kole 16,5 % hlasů registrovaných voličů. V těchto číslech je skryt potenciál pro mimoparlamentní opozici. Už brzy se ukáže, zda se u Macrona projeví totální neschopnost (protože zatím jen mluví), nebo se pokusí o radikálně sociální reformy a pak to může být boj na ulici.
!A: Pojďme se podívat na Visegrad, tzv. Visegradskou čtyřku. Má toto uskupení nějaký význam?
O.K.: Visegradská skupina vznikla v roce 1991 jako umělé uskupení, které mělo čtyřem zemím pomoci urychlit cestu do EU. Tj. nikoliv geopoliticky identifikovat zvláštní prostor, ale začlenit toto teritorium do západního geopolitického prostoru. V4 je volná organizace, bez sekretariátu, jejímž jediným formálním pojítkem je Visegrádský fond. A toto uskupení, které bylo po vstupu zemí do EU považováno za polomrtvé, dnes ožilo. Stalo se tak pod tlakem migrace. Čtyři středoevropské země se sjednotily v názoru, že nechtějí přijímat ani migranty – to říkají hlasitě – ani německý diktát, což je skryto v podtextu. Ale vzbouřily se v různém stupni. Celý konflikt vzplál poté, kdy z Bruselu a Berlína zazněla kritika Maďarska, že uzavírá hranice – přičemž nikdo nemluvil o tom, že první uzavřela hranice Velká Británie. Další zásadní impulz k oživení V4 se objevil u tzv. kvót. O nich EU nerozhodla na summitu – protože tam by platilo právo veta –, ale díky manipulaci na ministerské úrovni, kde stačila většina hlasů. No a jak víme, tak Slováci se ohradili, zatímco česká vláda zbaběle vycouvala.
Shrneme-li tak V4 se shoduje jen na specifických tématech, a to zpravidla pod vnějším tlakem, přičemž shoda není totožností postojů. A rozhodně to není standardní mezinárodní organizace.
!A: Podívejme se na ten trest za nedodržování kvót. Jak ho chápat a jak vysvětlit tu absenci Slovenska?
O.K.: V tomto případě je to typická EU. Co se nechce vysvětlovat, to se prostě nevysvětlí. Plus je tu vidět servilnost většiny novinářů, kteří se nezeptají, prostě konstatují, tady jsou ti tři a basta. Takže se dočteme, že prý je to možná kvůli euru, nebo prý proto, že Slováci několik migrantů přijali. A nikdo se neptá, kam se ztratila čtvrtá část V4…
Co se žaloby týká, ta je formálně oprávněná, my jsme kvóty stanovené ministerskou radou nesplnily. V pozadí je hrubá chyba české diplomacie, která měla tvrdě odporovat tomu, aby se toto téma řešilo mezi ministry. Měla trvat na summitu. A další chyba, že Česko nepodalo žalobu, jako ji podalo Slovensko.
Takže formálně ano, a bohužel soud, který to bude danou kauzu řešit, nebude rozhodovat o tom, že je to celé pitomost. Takže můžeme dostat pokutu, nebo výzvu k nápravě ve smyslu „učiňte“ v nějakém termínu, nebo obojí. No a samozřejmě Němci ti si to vychutnávají.
!A: Na závěr je tu otázka ke kvótám na rozdělování migrantů. Je možné, že si evropské „elity“ neuvědomují, v čem je vlastně problém a proč ten nápad nefunguje?
O.K.: Každý musí vědět, že je to nesmysl, i Macron s Merkelovou. Tady se počítají nějaká procenta z objemu, který neznáme, to je přeci hloupost. A my nemůžeme nikoho násilně usídlit, a když u nás získají „evropský“ souhlas k pobytu, stejně zamíří do Německa, nebo do Británie. Pokud bychom je tu měli násilně držet, pak skutečně musíme ostře hlídat vnitřní hranice Unie – to jako má být ta správná Evropa?
Otázka tedy zní, proč to Berlín, Paříž a Brusel kvóty tak tvrdě prosazují, když je to celé nesmysl. Myslím, že pro to jsou dva hlavní důvody.
První je, že se tím díky propagandě zbavují viny za zvednutí běženecké vlny. Ono se prostě díky sporům o kvóty nemluví o skutečných příčinách. A to jsou jednak války rozpoutané západními zeměmi, jednak vítací politika otevřených hranic německé kancléřky: pojďte všichni sem! Jde tedy o odvádění pozornosti od skutečných příčin problému. A ten druhý důvod je prostě arogance moci. Tam jde rozum stranou. To prostě „MY poroučíme, VY musíte poslouchat“. Je to velmocenská politika. A to, že tím v zemích V4 likvidují důvěry v Evropskou unii, to je jim naprosto jedno.