Vysoké úrokové sazby mají své dopady. Hospodářský růst v eurozóně se v posledním čtvrtletí snížil o 0,1 %. Inflace v říjnu klesla na dvouleté minimum.
Ekonomika Spojených států je na vzestupu. Evropa se bohužel ubírá zcela jinou cestou, zažívá totiž vleklé hospodářské zpomalení. Evropská centrální banka (ECB) se opakovaně snažila krotit růst cen a udržovala vysoké úrokové sazby. Spotřebitelé na základě vysokých cen omezovali výdaje, čímž trpělo mnoho podniků. Evropa stále bojuje s hrozbou ekonomického propadu. Růst v eurozóně se letos v létě snížil o 0,1 %, což je více, než se očekávalo, protože rekordně vysoké úrokové sazby určené k boji proti inflaci otupily hospodářskou aktivitu v Německu a Francii, dvou největších ekonomikách regionu. Toto shrnutí uvedla v úterý evropská statistická agentura Eurostat. Nízké tempo růstu v EU je v ostrém kontrastu se Spojenými státy, kde ekonomika navzdory skokovému zvýšení úrokových sazeb prudce vzrostla. Hrubý domácí produkt zde vzrostl ve třetím čtvrtletí o 1,2 % oproti předchozímu čtvrtletí, jde tedy o 4,9 % ročně, a to díky velkým spotřebitelským výdajům a zpomalující inflaci. Hospodářská produkce ve 20 zemích, které používají měnu euro, se pak od července do září naopak snížila o 0,1 %, čímž se zvrátil mírný růst ve druhém čtvrtletí a prodloužil se téměř rok trvající nízký růst ekonomické aktivity.
Kde hledají evropští ekonomové příčiny tohoto rozdílu mezi EU a USA? „Energetická krize zasáhla Evropu mnohem více než USA, protože Spojené státy nejsou závislé na ruském plynu a jsou producentem ropy,” uvedl Bert Colijn, hlavní ekonom pro eurozónu v ING Bank. “To od konce loňského roku zatěžuje aktivitu v eurozóně a udržuje ekonomiku ve stagnaci.” Ceny na evropských čerpacích stanicích a v supermarketech se snížily z dvouciferných nárůstů, které byly zaznamenány ještě před rokem. I přesto však evropské domácnosti nadále drží své úspory pevněji než američtí spotřebitelé. Evropu trápí oslabený růst, zejména v oblasti vývozu do Číny, která je největším obchodním partnerem Evropské unie.
Země jako Německo, jejichž ekonomické bohatství je do značné míry závislé na vývozu zboží, od automobilů po trouby, pociťují největší dopad. “Evropa orientovaná na vývoz je mnohem více vystavena cyklickému poklesu světové výroby než Spojené státy,” uvedl Holger Schmieding, hlavní ekonom Berenberg Bank v Londýně. Prudká recese v Evropě není pravděpodobná, ale “přetrvávající ekonomická a geopolitická nejistota spolu s dopadem vyšších sazeb na ekonomiku budou v příštích čtvrtletích zatěžovat hospodářskou aktivitu,” domnívá se Bert Colijn. ECB tento měsíc v souvislosti se známkami zlepšujících se ukazatelů inflace pozastavila svou kampaň zvyšování sazeb. V úterý statistický úřad v samostatné zprávě uvedl, že spotřebitelské ceny v eurozóně do října meziročně vzrostly o 2,9 %, což je méně než 4,3 % v předchozím měsíci a nejméně od července 2021. Ačkoli je inflace v Evropě výrazně nižší než míra 10 procent, jež tu byla před rokem, stále zůstává celkově vysoká, zejména u potravin a energií, což udržuje spotřebitele opatrné při utrácení. Úrokové sazby omezují aktivitu domácností a firem tím, že zvyšují sazby úvěrů, což omezuje nákupy a investice. V některých případech se tak ještě více prohloubily stávající problémy.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.