V rozporu se sliby o ochraně klimatu se komunistické vedení v Pekingu zjevně nadále spoléhá na nekontrolované využívání uhlí k výrobě energie.
Podle zprávy v čínských státních médiích se má nyní těžit více uhlí v severním Tibetu. Podle společnosti Qinghai Energy Development Company se jen na Čching-chajsko-tibetské náhorní plošině nachází více než 3,1 miliardy tun zásob uhlí, uvedl portál Save Tibet.
Společnost vypracovala „akční plán na urychlení rozvoje základny pro dodávky uhlí v objemu 10 milionů tun ročně“. Do konce 15. pětiletého plánu v roce 2030 se má podle zprávy těžba uhlí v regionu dokonce zečtyřnásobit na 40 milionů tun uhlí ročně.
Zrychlená těžba uhlí však nemá negativní důsledky pouze pro globální klima, ale pravděpodobně se dotkne zejména místních obyvatel.
Těžba uhlí v pohoří Čchi-lien-šan na hranici Čching-chaj a Kan-su může sloužit jako varovný příběh. Ve státem chráněné přírodní rezervaci došlo k masivnímu poškození životního prostředí a tibetští kočovníci přišli o potravu pro svůj dobytek. Tráva, voda a dokonce i ovce zčernaly v důsledku splachů z uhelných dolů a prachu. Vědci varovali, že poškození půdy v oblasti může být trvalé a může mít negativní dopad na jezero Čching-chaj a Žlutou řeku.
Psali jsme:
- Jaké zdroje elektřiny pohánějí svět?
- V roce 2022 se zvýšila těžba i spotřeba uhlí v EU
- Evropa ignoruje vykořisťování, pokud jde o uhlí z Kolumbie
- Švýcarsko se stává předním centrem obchodu s uhlím
- Cena uhlí v roce 2021 prudce vzrostla
- Celkem 53 % energie z uhlí připadlo celosvětově na Čínu
- Čína se nadále plně spoléhá na uhlí