Zhruba 40 % světového uhlí se nakupuje a prodává ve Švýcarsku a švýcarské banky patří mezi přední poskytovatele úvěrů v uhelném byznysu. Bojovníci za klima se však bouří.
Studie švýcarské nevládní organizace Public Eye z počátku listopadu 2022 uvádí, že Švýcarsko je hlavním centrem obchodování s uhlím a švýcarské společnosti kontrolují 40% světového obchodu s touto komoditou. V zemi působí 245 společností zabývajících se těžkou a obchodem s uhlím. Tyto firmy sídlí hlavně v kantonech Ženeva (78 společností), Ticino (55) a Zug (54). Zbývajících 58 společností je rozmístěno po celé zemi. Těžební společnosti, které mají buď centrálu, nebo obchodní pobočku ve Švýcarsku, jako například gigant Glencore, ročně vytěží celkem 536 milionů tun uhlí. Podle prognóz Mezinárodní energetické agentury (IEA) by letos měla celosvětová produkce uhlí přesáhnout osm miliard tun, což je historické maximum.
Uhlí se těží především v Číně, Indii, Indonésii a Spojených státech. Organizace Public Eye však toto podnikání kritizuje a odsuzuje. Těžba, doprava a přeměna uhlí na elektrickou energii má totiž za následek přibližně 5,4 miliardy tun emisí CO2 ročně. Public Eye i ekologičtí aktivisté odsuzují laxnost švýcarských úřadů a švýcarských bank, které uhelné společnosti financují a navzdory prohlášením, že masivně omezují své investice, směřují miliardy dolarů do uhlí, aniž by dbaly na klimatické cíle. Švýcarské banky především patří mezi hlavní poskytovatele úvěrů uhelnému průmyslu. „Na klimatické konferenci v Sharm el-Sheikhu musí Švýcarsko převzít svou odpovědnost za roli ‚prodejce oxidu uhličitého‘ a zavést plán odklonu od tohoto ziskového podnikání,“ přejí si zástupci Public Eye. Dle výzkumu firmy Profundo půjčily švýcarské banky od roku 2015 (rok uzavření Pařížské dohody o klimatu) 3,15 miliardy dolarů (3,12 miliardy CHF) firmám působícím v uhelném průmyslu. Za šest let tak vzrostly roční investované částky o 72 %.
Největším věřitelem na tomto trhu je pak Credit Suisse (investovala přes 2 miliardy USD) s klienty jako jsou například Trafigura, zmíěná Glencore nebo ruské společnosti Sibanthracite a SUEK. Následuje UBS (818 milionů dolarů), Curyšská kantonální banka (339 milionů dolarů) a kantonální banky Vaud a Ženeva. V prohlášení pro švýcarskou veřejnoprávní televizi RTS Credit Suisse uvedla, že „uznává, že finanční toky musí být v souladu s cíli definovanými v Pařížské dohodě“. Druhá největší švýcarská banka se tedy veřejně zavázala snížit financované emise ropy, plynu a uhlí o 49 % do roku 2030 a o 97 % do roku 2050. UBS (největší švýcarská banka) pak prohlašuje, že své závazky týkající se fosilních paliv chce také drasticky snížit: „Do roku 2030 má UBS v úmyslu snížit úvěry poskytnuté společnostem působícím v sektoru fosilních paliv o 71 % (ve srovnání s úrovní roku 2020). Švýcarské ministerstvo financí má podle zpráv RTS v plánu požádat nadnárodní společnosti, aby zveřejnily svou uhlíkovou stopu, kterou jejich činnost vytváří. Pokud vládní nařízení vstoupí v platnost, společnosti budou povinny od roku 2024 reportovat klimatické dopady své činnosti.
Psali jsme: