Nárůst poptávky z Číny v nejbližších letech může ohrozit křehkou rovnováhu na trhu s plynem a vést k cenové válce.
Čína se v roce 2023 vrátila do pozice největšího dovozce zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle dostupných údajů vzrostly dodávky LNG do Číny v loňském roce o 12 % na téměř 71 milionů tun. V roce 2022 výrazně snížily čínskou poptávku vysoké ceny a virová omezení. To potom pomohlo uvolnit dodávky LNG do zemí hladových po plynu v jiných oblastech.
Dovozy LNG byly v roce 2023 sice stále o něco nižší, než tomu bylo v roce 2021, ale očekává se, že v následující dekádě bude Čína hlavním globálním motorem poptávky po zkapalněném plynu. Podle odhadů Rystad Energy narostou čínské importy LNG v roce 2025 o 20 % na 84 milionů tun, v roce 2030 bude odhadem dovážet 136 milionů tun LNG.
Rychlý nárůst poptávky z Číny nicméně může ohrozit křehkou rovnováhu na trhu s plynem. Evropa je mnohem závislejší na LNG v důsledku ztráty ruských plynovodů a skok v dovozech do Číny, zvláště letos a v následujícím roku, může hrozit cenovou válkou mezi regiony.
Pro Čínu tvoří plyn jenom 8,5 % jejího celkového energetického mixu, což vytváří prostor pro růst jako náhražka mnohem špinavějšího uhlí. V roce 2023 přitom do Číny směřovalo celkem 17 % všech dodávek LNG, v případě západní Evropy se jednalo o 26 %.
Psali jsme: