Tchajwanské prezidentské volby, které proběhnou již tuto sobotu, vyvolávají napětí a spekulace. Jaká bude reakce Číny, pokud vyhraje kandidát podporující nezávislost ostrova?
Tchaj-wan čekají prezidentské volby. Cchaj Jing-wen z tchajwanské nacionalistické Demokratické pokrokové strany (DPP), která má za sebou dvě volební období a jejíž politika byla směřována k nezávislosti na pevninské Číně, jako prezidentka končí. Na nové hlasování v Tchaj-wanu je nahlíženo v úzké souvislosti s bojem o regionální vliv mezi Pekingem a Washingtonem. V sobotu bude pozornost médií upřena na reakci Číny na volební výsledky. Případný regionální konflikt, jehož středobodem by byl ostrov, který vyrábí více než 90 % vyspělých mikročipů, je noční můrou pro globální bezpečnost i zásobování. Možná vojenská akce by mohla postihnout výrobu součástek nezbytných pro vše od iPhonů po elektromobily. Jaké jsou dosavadní volební průzkumy? S těsným náskokem vede současný viceprezident William Lai z DPP, který je zastáncem suverenity ostrova a snaží se upevnit vztahy s USA či Evropou. Jeho hlavním soupeřem je pak Chou jü-ih ze strany Kuomintang (KMT), který zastává k Pekingu podstatně přátelštější přístup. Stranu DPP čínská komunistická vláda považuje za úhlavního nepřítele a chce ji odstavit od moci. Peking pak zejména v posledních měsících zvýšil tlak na Tchaj-pej, kdy médii takřka celého světa proběhla začátkem roku 2024 zpráva o projevu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, v němž zdůraznil, že “sjednocení vlasti je historicky nevyhnutelné”. Čína Tchaj-wan považuje za separatistickou provincii. Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že v září překročil střední linii Tchajwanského průlivu, stokilometrovou vodní cestu oddělující ostrov od pevniny, rekordní počet čínských vojenských letadel. Hlavní otázkou nyní je, jak bude Peking reagovat, pokud síly podporující nezávislost získají bezprecedentní třetí funkční období.
“Nezávislost Tchaj-wanu” je ve volební kampani slovní spojení fungující jako rozbuška. Kandidáti se navzájem obviňují ze snahy rozpoutat válku, z korupce a dalších nekalostí. Peking do toho varuje, že separatismus Tchaj-wanu “znamená válku”. A kdo jsou konkrétně jednotliví kandidáti? Kandidát Lai z DPP se uchází o místo po své šéfce, odcházející prezidentce Tsai. Poslední čtyři roky zastával funkci viceprezidenta. Lai je 64letý absolvent Harvardu pocházející ze skromných poměrů. Jeho otec zemřel při důlním neštěstí, když mu nebyl ještě ani rok; a on byl jedním ze šesti dětí, které vychovávala jeho matka. V minulosti byli starostou a později tchajwanským premiérem.
Protikandidát z KMT (nacionalistická strana) je Chou, bývalý policista a starosta města Nová Tchaj-pej. Chouova rodina žila na Tchaj-wanu po celé generace a je považována za rodilé Tchajwance. Jeho otec byl veteránem KMT a opravářem válečných lodí během bojů proti komunistům ve 40. letech 20. století, byl také odveden japonskou císařskou armádou během kolonizace Tchaj-wanu. Ve hře je i třetí strana, což nebývá vždy pravidlem. Je to Tchajwanská lidová strana, vedená bývalým tchajpejským starostou Ko Wen-je, který je oblíbený zejména mezi mladými voliči. Strana tvrdí, že zaujímá střední pozici mezi oběma tradičními tábory. Podle nejnovějších čísel, která byla zveřejněna minulý týden, se zdá, že zvítězí Lai z DPP, jehož náskok před Chou se v různých průzkumech pohybuje od 3 do 11 procentních bodů. Předpovědi najdete zde. Ko se trvale umisťoval na posledním místě. Proběhne pouze jedno kolo voleb a kandidát s nejvyšším počtem hlasů se stane vítězem na základě principu “kdo dřív přijde, ten dřív mele”, bez ohledu na volební účast nebo podíl hlasů. Oprávněných voličů je přibližně 19,3 milionu z 23,6 milionu obyvatel ostrova.
Co se týká možnosti vyhrocení konfliktu po volbách, čínští představitelé zdůrazňují – alespoň ve veřejných prohlášeních – že vojenské možnosti jsou až na posledním místě, pokud by mírové sjednocení již nebylo možné. Pokud by vládnoucí DPP zvítězila, bylo by to poprvé od roku 1996, kdy se Tchaj-wan stal demokratickou zemí, kdy strana podporující nezávislost získala moc potřetí za sebou. Takovýto výsledek by si Peking mohl vyložit jako signál, že veřejnost nemá příliš velkou chuť k budoucímu sjednocení, zejména mezi mladší generací, která má k Číně menší vztah. S ohledem na tato fakta roste vojenské napětí již nyní. Peking posiluje svou armádu pro případný konflikt v Jihočínském moři. Kromě zvýšeného ostřelování válečnými letadly Čína v říjnu vypustila do vesmíru nad Tchaj-wanem raketu “Dlouhý pochod”, která vynesla satelit, což byla první taková cesta. Peking obviňuje tchajwanskou vládu, že tlačí ostrov do “propasti katastrofy”. Orgány DPP podle něj usilují o nezávislost tím, že se spoléhají na USA, čímž se Tchaj-wan mění v „sud střelného prachu a ostrov výbušnin,” jak v prosinci prohlásil mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchien. Po bleskové návštěvě předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové v roce 2021 zahájila Pekingská lidová osvobozenecká armáda bezprecedentní společná vojenská cvičení v okolí tchajwanského vzdušného prostoru a vod. Úvahy znějí, že Čína by letos mohla zajít ještě dál.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.