Ruští experti mluví o tom, že důvodem je úvěrová aktivita v Rusku, ale přiznávají také, že se může jednat o důsledek sekundárních sankcí.
Podle informací novin RBK velký zájem ruských bank v zahraničí o čínskou měnu jüan rychle opadl. Vyplývá to z údajů ruské centrální banky o objemu valut na korespondenčních účtech ruských úvěrových organizací v zahraničí, píší ruské noviny.
Tato statistika ukazuje, že v roce 2022 držely ruské banky působící v zahraničí rekordní objem čínských jüanů, a to ve výši 34,8 miliardy dolarů. Tento objem ale do roku 2024 kles na 9,1 miliardy dolarů. Už v roce 2023 se americký dolar vrátil do dominantní pozice, i když ta není zdaleka stejná jako před rokem 2022.
Centrální banka Ruska už v únoru letošního roku informovala, že v prosinci 2023 došlo ke značnému snížení objemu čínské měny na zahraničních účtech ruských bank, a to o čtvrtinu. Objem čínské měny tím pádem dosáhl nejnižší úrovně od června 2022. Jak dále vyplynulo z údajů centrální banky, kromě jüanu došlo v prosinci rovněž ke znatelnému snížení prostředků na zahraničních korespondenčních účtech v ostatních měnách „spřátelených“ zemí.
Ruští experti k tomu uvedli, že hlavním důvodem pro tento trend je aktivita ruských bank při poskytování úvěrů v jüanech uvnitř země. „V prosinci (2023) jsme zaznamenali nárůst úvěrového portfolia v jüanech o zhruba 7 miliard dolarů – z 39 miliard na 46 miliard dolarů, zatímco objem vkladů v jüanech se v dolarovém vyjádření zvýšil o necelé 2 miliardy dolarů. „Banky zřejmě ‚převáděly‘ část svého úvěrového portfolia z ‚toxických‘ měn na jüany a částečně poskytovaly nové úvěry v jüanech. Banky zřejmě nemohou získat dostatek jüanů na straně pasiv a musí k poskytování úvěrů využívat likviditu, kterou mají na svých korespondenčních účtech,“ řekl k tomu Jegor Susin, generální ředitel soukromého bankovnictví Gazprombank.
Roli sehrálo zřejmě také zpřísnění politiky dodržování sankcí ze strany Číny vůči ruským bankám. Podle šéfa ratingové agentury Expert RA Jurije Bělikova „takový scénář znamená snížení zahraničního obchodu s určitými druhy zboží, pokles transakční aktivity a v důsledku toho i snížení zůstatků na korespondenčních účtech v zahraničí… Tuto situaci lze pozorovat na korespondenčních účtech v čínských a tureckých bankách.“