Spojené státy musí přehodnotit své současné strategie protiraketové obrany.
Rusko úspěšně otestovalo svou jadernou řízenou střelu 9M730 Burevestnik, což je klíčový krok ve vývoji pokročilých zbraní, píše Gabriel Honrada pro Asia Times. Prezident Vladimir Putin oznámil test a poznamenal, že střela uletěla 14 000 kilometrů za 15 hodin na jaderný pohon. Jde tak o nejdelší zaznamenaný let. Náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov potvrdil místo testu v Arktidě. NATO jej nazývá tuto ruskou jadernou střelu jako „Skyfall“ a zdůrazňuje její schopnost vyhnout se protiraketové obraně. Navzdory dřívějším neúspěchům, včetně smrtelné exploze, úspěšný test ukazuje odhodlání Ruska posílit svou jadernou odstrašující sílu uprostřed napětí s USA.
Samuel Bendett a další autoři ve zprávě z září 2021 zdůraznili, že ruská raketa Burevestnik reflektuje záměr Ruska vyvážit vojenskou sílu USA a NATO. Tato zbraň představuje asymetrickou inovaci díky použití pokročilých technologií. Honrada ale připomíná, že i když se tato technologie jeví jako působivá, její praktické využití představuje značné výzvy.
Mezi současné výzvy pro Burevestnik patří miniaturizace reaktoru, řízení tepla a zajištění spolehlivého navádění na dlouhé vzdálenosti. Alexej Leonkov naznačuje, že by mohla být zaměřena na nepřátelská velitelská centra po útocích mezikontinentálních balistických raket.
Jsou však současné americké protiraketové systémy schopné porazit Burevestnik? Christopher Stone zpochybňuje účinnost americké protiraketové obrany proti Burevestniku a poukazuje na omezení sledovacích systémů. Obrana USA před takovými hrozbami by vyžadovala rozsáhlé zdroje, přičemž potenciální náklady by v příštích 30 letech mohly dosáhnout bilionů dolarů.
Rovněž další americký expert Houston Cantwell ve svém článku z února 2025 tvrdí, že vysoké náklady na zachycování levných dronů a řízených střel nelze dlouhodobě udržet. Přítomnost zbraně Burevestnik představuje pro USA značnou finanční zátěž, a to i přes její technické nedostatky, což může vést k neefektivním výdajům na systémy jako Golden Dome.
Burevestnik vyvolává obavy o jadernou bezpečnost USA, představuje pro zemi hrozbu a konečně také zpochybňuje odhodlání Ameriky chránit své spojence. Tato situace by mohla vést země jako Severní Korea a Čína k vytvoření podobných zbraní, přičemž Severní Korea by mohla od Ruska získat technologii, která by mohla posílit její jaderné schopnosti a podpořit regionální vývoj jaderných zbraní.
Čína, která disponuje většími zdroji, by mohla vyvinout vlastní srovnatelný systém, čímž by se zvýšila hrozba pro USA. K tomu, aby USA mohly účinně řešit výzvy, které představuje Burevestnik a podobné systémy, musí přehodnotit své strategie protiraketové obrany a zaměřit se na vývoj bodových obranných laserových systémů ve vzduchu a na zemi namísto nákladných vesmírných interceptorů, jako je Golden Dome, uvedl Hornada v závěru textu.
Modernizace jaderné triády USA zvýšením výroby bombardérů B-21, ponorek třídy Columbia a mezikontinentálních balistických raket Sentinel může odradit protivníky. Zajistí totiž silnou schopnost druhého úderu. Tento přístup by však mohl vést k riziku eskalace, zejména s Ruskem a Čínou. Tato skutečnost zvyšuje význam nových protokolů pro řízení krizí, testování raket a kontrolu zbraní.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.