Zpráva dne: V Rusku byl zveřejněn rating nástupců Vladimira Putina v úřadu prezidenta, který hodnotil mocenské výhledy konkrétních osobností ruské politické scény pro následující politický cyklus.
Fond Petrohradská politika vypracoval rating možných “následníků” prezidenta Vladimira Putina. Experti Fondu se pokusili o to zmapovat, kteří ruští politici pretendují v následujícím politickém cyklu (5leté prezidentství s vysokou pravděpodobností V. Putina) na to posílit svoje postavení a vliv.
Pod pojmem následník se rozumějí systémový politici a další ruští činitelé, kteří se buď považují za blízké prezidentu Putinovi, nebo mohou počítat s posílením svého postavení po březnových volbách.
Vladimir Putin sice stále nepotvrdil svoji kandidaturu, ale je velmi pravděpodobné, že právě on bude hlavním kandidátem v březnových volbách. Alespoň kuloární informace z Dumy i na ministerstvech a odborníci to předpokládají a nehovoří o jiném scénáři. A i když volby nebyly ani vyhlášeny, v politických kruzích Ruska se aktivně mluví o tom, kdo bude novým premiérem a jak budou rozděleny další funkce.
Dokument Fondu Petrohradská politika hovoří o tom, že minulé zkušenosti ukazují na různé varianty toho, jak bylo možné dosáhnout funkce či povýšit to role prezidenta, premiéra nebo vicepremiéra. Politické boje za tu nebo onu pozici nemusejí vést k tomu, že bude mít potom vysoký status, protože je nutné počítat s možností změny politického systému v Rusku. Proto také experti směle spekulovali například o sjednocení administrativy prezidenta s vládou či Rady bezpečnosti s Ministerstvem vnitra apod. A je pravda, že v ruských politických kuloárech se periodicky mluví o politické reformě.
Rating hodnotil pět charakteristik
Experti dále zdůraznili, že pojem “následník” a rating, který vypracovali, neznamená, že by zde byl zahrnut faktor osobní důvěry Putina. A jsou tu možnosti “kompromisních konstrukcí”.
Následníky tedy hodnotili podle pěti charakteristik: veřejná přítomnost, očekávání, aktivita, nekonfliktnost a slabost subjektivity. Maximální možné body v jedné z charakteristik bylo 5 bodů. Slabost subjektivity je faktor, který experti vidí jako nerovnováhu ve vztahu s jinými politickými aktéry, což v současném systému snižuje možnosti mocenského vzestupu. Podle jednoho z autorů dokumentu Leonida Davydova, znamená slabá subjektivnost obvykle i příslušnost k nějakému politickému klanu, což není nutně pozitivním faktorem pro Putinovu důvěru.
Slabost subjektivity byl případ Sergeje Ivanova, který byl vnímán jako Putinův následní. Tím se ale nestal a výběr padl na Dmitrije Medveděva, jenž je také nyní premiérem. I jeho dnes expert ocenili nejvýše – 5 bodů dostal v případě veřejné přítomnosti, očekávání, aktivity, 3 body u nekonfliktnosti a slabosti subjektivity.
V současné situaci, dodal ale dále Leonid Davydov, je tu možnost, že výběr padne na toho nejvíce slabého hráče v subjektivním smyslu – něco jako “dárek pro toho nejslabšího”.
V hodnocení premiéra se bralo v potaz několik pozitivních i negativních faktorů. Mezi negativní patří to, že se Medveděv nezbavil informačních útoků ze začátku tohoto roku a také se mu nepodařilo překonat nedostatek pozitivních očekávání z práce v čele vlády. K pozitivním patří návrat k veřejné práci, neutralizace pokusů o prosazení reformy A. Kudrina, ex-ministra financí a Medveděvova soupeře, a také poslední účast na cestě V. Putina na Krym.
Na druhém místě se umístil potom starosta města Moskvy Sergej Sobjanin, který podle expertů pokračuje ve vzestupu a má velmi dobrou reputaci jako představitel jednoho z nejúspěšnějších regionů Ruska.
A na třetím místě se pak umístil gubernátor Tulské oblasti Alexej Djumin, který do minulého roku pracoval v bezpečnostním aparátu prezidenta. Blízkost k Putinovi a jeho důvěra spolu s povýšením na gubernátora daly v roce 2016 důvod k úvahám, že právě on je možným nástupcem. A že ho Putin připravuje k další politické kariéře. Jako další plus Djuminovi experti přičetli jeho vystoupení na letošním Petrohradském ekonomickém fóru a při jednání vlády, kde se hovořilo o reformě dohledu nad kozáckými sbory.
Vedle těchto tří se do desítky možných následníků umístili také další: ministr obrany Sergej Šojgu, předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenko, bývalý ministr financí Alexej Kudrin, první zástupce hlavy administrativy prezidenta Sergej Kirilenko, hlava administrativy Anton Vajno, předseda Dumy Vjačeslav Volodin a prezident Roněfti Igor Sečin.
Na 18. pozici se umístil Alexej Navalnyj, který dostal 3 body pro veřejnou známost a 0 bodů za očekávání, 4 za aktivitu a 2 za slabost subjektivity. Dokument píše, že by se nástupcem mohl stát jako součást “pomsty” kontra-elity doby B. Jelcina na konci 80. let.
Za ním se pak už umístil jenom Michail Babič, představitel prezidenta v Povolžském federálním okruhu a “hidden name” – skryté jméno, které označuje novou, dnes neznámou konfiguraci. Jak řekl Davydov, “protože se jedná o ruskou politiku je zde nutné nechat místo pro nějaký absolutně neznámý scénář.”
Jsou tu ale otazníky nad tím, jestli má nyní smysl nad Putinovým následníkem spekulovat, protože situace nevypadá, slovy politologa Andreje Koljadina, na to, že by Putin v dohledné době někam odcházel. Podle jeho mínění nad následníkem Putina v daný moment nepřemýšlí v ruské politické elitě nikdo.
Ilustrační obrázek: www.kremlin.ru (Oficiální stránky prezidenta RF, http://www.kremlin.ru/events/president/news/54529)