Vědci z ženevských institucí vyvíjejí nový přístup k léčbě duševních poruch, který kombinuje umělou inteligenci, zobrazování mozku a cílenou stimulaci.
Současná psychiatrie často naráží na zásadní problém: léčba duševních poruch je zdlouhavá a nejistá. U deprese může trvat týdny, než se projeví účinek léků, u schizofrenie zase medikace nedokáže pokrýt všechny symptomy. Lékaři proto běžně zkoušejí různé kombinace léčiv a dávkování, což znamená nejen ztrátu času, ale i riziko vedlejších účinků a další zátěž pro pacienty. Ženevský projekt se snaží tento přístup změnit. V ženevských nemocnicích se rodí nový přístup k léčbě duševních onemocnění, který by mohl zásadně proměnit psychiatrii. Odborníci z Hôpitaux Universitaires de Genève (HUG) a University of Geneva(UNIGE) propojují umělou inteligenci, zobrazovací metody mozku a cílenou stimulaci nervových okruhů s cílem opustit dosavadní model „pokus–omyl“. V budoucnu by pacient mohl podstoupit vyšetření mozku, jehož výsledky by spolu s klinickými daty analyzovala umělá inteligence. Ta by následně pomohla určit, která léčba má největší šanci na úspěch – ať už jde o léky, psychoterapii, nebo moderní stimulační metody. Za iniciativou stojí mimo jiné psychiatr Stefan Kaiser, který zdůrazňuje, že dosavadní výzkum mozku nyní dozrál do fáze praktického využití. „Dlouho jsme se snažili pochopit, co se v mozku děje. Teď tyto poznatky chceme využít ke zlepšení léčby,“ naznačuje směr vývoje.
Na projektu se podílí také výzkumník Matthias Kirschner, podle něhož je klíčové propojení laboratorního výzkumu s každodenní péčí o pacienty. Nové centrum v rámci Campus Biotech sdružuje psychiatry, neurovědce i datové specialisty, kteří spolupracují na vývoji přesnějších diagnostických a terapeutických nástrojů.
Jedním z nejperspektivnějších nástrojů je tzv. transkraniální magnetická stimulace (TMS). Tato metoda využívá magnetické pole k ovlivnění aktivity konkrétních oblastí mozku a již dnes se používá například při léčbě deprese. Inovace ženevského týmu spočívá v tom, že místo univerzálního přístupu přizpůsobuje terapii konkrétnímu pacientovi. Každý mozek je totiž jedinečný, liší se strukturou i funkčními propojeními. Výzkumníci proto nejprve pomocí magnetické rezonance mapují individuální nervové okruhy a teprve poté určují přesné místo i parametry stimulace. Podle vedoucí výzkumu Indrit Bègue může tento přístup výrazně zvýšit účinnost terapie. Cílem je doslova „resetovat“ narušené mozkové okruhy a obnovit jejich správné fungování. Zvláštní pozornost věnují vědci pacientům se schizofrenií, u nichž tradiční léčba často selhává v oblasti tzv. negativních symptomů – například apatie nebo ztráty motivace. Tyto projevy bývají pro pacienty i jejich okolí mimořádně zatěžující a zároveň obtížně léčitelné. Výzkum se zaměřuje na propojení mozečku s tzv. systémem odměny, který hraje klíčovou roli v motivaci a prožívání potěšení. Intenzivní stimulace těchto okruhů by podle vědců mohla vést ke zlepšení těchto obtíží. První výsledky zatím nejsou definitivní, ale metoda se ukazuje jako dobře snášená a bezpečná.
Zásadní roli v celém projektu hraje umělá inteligence. Ta by měla v budoucnu analyzovat velké množství dat, od mozkových skenů po anamnézu pacienta, a pomoci lékařům předvídat, jaký typ léčby bude nejúčinnější.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.