Evropští lídři žádají nové nástroje na zmírnění dopadů rostoucích cen energií. Celkem 80 % částky bylo využito necíleně.
Podle analytiků think-tanku Bruegel utratily vybrané státy Evropské unie a Velká Británie více než 10 miliard eur na podporu domácností a firem, které čelí růstu cen energií v důsledku války s Íránem. Velká část těchto opatření však byla špatně zacílená, protože vlády často volily plošné kroky, například daňové úlevy, které podle odborníků neodpovídají doporučením Evropské komise. Ta zdůrazňuje, že pomoc má být dočasná a nemá zvyšovat poptávku v době nedostatku.
Největším jednotlivým poskytovatelem podpory je Španělsko, následované Německem. Energetický šok zároveň zhoršuje ekonomické vyhlídky EU a zvyšuje tlak na veřejné rozpočty, zejména v zemích s omezeným fiskálním prostorem. Německo čelí dopadům na růst i inflaci a italská premiérka Giorgia Meloniová upozorňuje, že ne všechny státy si mohou dovolit rozsáhlé kompenzace.
Situace přichází v době, kdy se EU stále vyrovnává s následky energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu, během níž vlády vyčlenily více než půl bilionu eur na pomoc spotřebitelům. Podle Bruegelu se však vlády z této zkušenosti příliš nepoučily a opět volí rychlá, plošná a sociálně nerovná opatření, která mohou navíc dále zvyšovat poptávku. Podle dat, které analýza uvedla, bylo až 80 % podpory využito necíleně, především ve formě snížení spotřební daně nebo DPH.
Někteří evropští lídři proto žádají nové nástroje na zmírnění dopadů rostoucích cen energií. Španělský premiér Pedro Sánchez prosazuje větší investice do elektrifikace, flexibilnější fiskální pravidla a windfall tax pro energetické firmy. Evropská komise zároveň uvádí, že od začátku konfliktu zaplatila EU za fosilní paliva o více než 20 miliard eur navíc.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.