Na konferenci v kolumbijské Santa Martě se sešlo téměř 60 zemí, které jednaly o možnostech postupného ukončení využívání fosilních paliv.
Globální debata o budoucnosti energetiky se posouvá od obecných klimatických závazků k otevřenější diskusi o postupném ukončení využívání fosilních paliv. Významným impulsem k tomuto se stala mezinárodní konference v kolumbijské Santa Martě, která poprvé výhradně řešila možnosti řízeného ústupu od ropy, uhlí a plynu. Setkání, které proběhlo od 24. do 29. dubna 2026, přivedlo dohromady přibližně 1 500 účastníků z téměř 60 zemí. Mezi nimi byli vládní zástupci, experti, finanční instituce i klimatické organizace. Kolumbie a Nizozemsko jako spolupořadatelé zdůraznily, že cílem bylo vytvořit prostor pro praktickou diskusi o přechodu na nízkouhlíkovou energetiku.
Z pohledu některých států šlo o průlomový moment. Švýcarský zástupce pro životní prostředí Felix Wertli označil výsledek jednání za pozitivní krok vpřed a zdůraznil, že rostoucí počet zemí je připraven hledat konkrétní cesty, jak postupně omezit závislost na fosilních zdrojích. Jednání probíhala v době, kdy svět čelí prudkému růstu cen energií a konflikt na Blízkém východě a narušení dopravy přes Hormuzský průliv opět ukázaly, jak citlivý je globální systém založený na ropě a zemním plynu.
Výsledkem konference nebyly závazné dohody, ale vznikly první společné rámce pro další postup. Mezi klíčové oblasti patří tvorba národních plánů pro odchod od fosilních paliv, financování přechodu a lepší koordinace mezi producenty a spotřebiteli energie. Diskutovalo se také o nutnosti zapojení rozvojových zemí, které jsou na fosilních zdrojích často ekonomicky závislé. Zajímavým prvkem bylo vytvoření neformální „koalice ochotných“, která sdružuje státy připravené aktivně pracovat na snižování závislosti na fosilních palivech. Tato skupina představuje významnou část světové poptávky po energii, ale chybí v ní některé klíčové ekonomiky a největší emitenti. Mezi země, které tuto iniciativu podporují, patří například Švýcarsko, které argumentuje především tím, že existující klimatické a energetické politiky již vytvářejí základ pro postupný přechod, i když chybí jednotný oficiální plán úplného ukončení využívání fosilních paliv.
Konference zároveň zdůraznila, že samotné technologické řešení nestačí. Přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku vyžaduje i změny ve financování, infrastruktuře a mezinárodní spolupráci. Klíčové je také snížení dotací na fosilní paliva a podpora rozvojových zemí při transformaci jejich energetických systémů. Další setkání na toto téma je plánováno na rok 2027 v Tichomoří, což naznačuje, že vzniká nový dlouhodobý mezinárodní proces mimo tradiční rámec klimatických summitů. Zda se tato iniciativa promění v konkrétní globální politiku, však zatím zůstává otevřenou otázkou.