Evropská unie neřeší politické důsledky militarizace a doplatí na to

Nový důraz EU na obranu, zbrojení a bezpečnost přináší řadu otázek a napětí. EU je ale neadresuje, což představuje nové riziko.

Evropská unie v posledních letech rychle zvyšuje své zbrojní kapacity, ale politické důsledky tohoto obratu zatím zůstávají nedořešené, napsal komentář politologa Richarda Youngse pro web The Conversation.

Impulzem pro novou militarizaci byla ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 a také nepředvídatelnost druhé Trumpovy administrativy ohledně možnosti odchodu USA z NATO. Nedávno byla stáhnutá část amerických jednotek z Německa. Evropské státy proto masivně navyšují obranné rozpočty: v roce 2025 dosáhly výdajů 574 miliard dolarů, což představuje téměř dvacetiprocentní meziroční nárůst a nejprudší skok za posledních sedmdesát let.

Tento trend však otevírá řadu zásadních politických otázek, upozorňuje autor. Vyvstává napětí mezi rostoucími výdaji na obranu a financováním sociálních programů, stejně jako obavy z rostoucí vojenské převahy Německa, které už nyní dominuje evropské ekonomice. Zesiluje také riziko, že pravicově populistické strany získají kontrolu nad mnohem většími armádními kapacitami, což by mohlo narušit dosavadní rámec evropské bezpečnostní spolupráce.

Militarizace může EU oslabit mírový charakter integrace

Evropská militarizace zároveň přispívá k celosvětovému zbrojení, zvyšuje riziko konfliktů a má negativní dopady na životní prostředí. Hrozí také, že důraz na armádu vytlačí dlouhodobé evropské priority, jako je prevence konfliktů či sociální rozvoj. Pokud se tento bezpečnostní obrat zasadí do stávajících, nereformovaných struktur EU a NATO, může to prohloubit nerovnováhy a oslabit původní mírový charakter evropské integrace.

V reakci na tyto obavy se v EU znovu objevují návrhy na hlubší integraci obrany, včetně myšlenky „evropské armády“. Obranné kapacity rostou nejen na národní úrovni, ale i prostřednictvím nástrojů EU, které posilují kolektivní bezpečnost. Mnohé vlády směřují k modelu „celospolečenské bezpečnosti“, v němž se propojují civilní a vojenské zdroje. To však vyžaduje širší politickou debatu a větší zapojení občanů, kteří budou muset nést náklady i důsledky těchto rozhodnutí.

Youngs míní, že pokud nedojde k potřebným změnám, tak bude současné evropské zbrojení stát na velmi vratkých základech a přinese značnou řadu problémů.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.