Dnešní moralizace a „sekuritizace“ nejen studií východní Evropy ohrožují samotný smysl univerzit a akademické práce. Ukazuje to další příklad z Ukrajiny.
Akademici Dmitrij Dubrovskij a Matthew Blackburn upozorňují v článku pro Times High Education, že akademické prostředí by mělo chránit politickou neutralitu, profesní úsudek a pluralitu interpretací, a nemělo by „rušit“ kolegy za to, že zkoumají i nepohodlné či „nepřátelské“ perspektivy.
Ve svém článku kritizují kolektivní dopis zveřejněný v Ukrainska Pravda, který varuje před knihou politologa Ivana Kačanovského o původu rusko‑ukrajinské války. Podle autorů dopis útočí na Kačanovského nikoli na základě odborné argumentace, ale kvůli údajnému ohrožení morálního narativu o rusko-ukrajinské válce.
Jinakost se trestá…už zase
Kačanovského kniha nabízí revizionistický výklad událostí roku 2014 a zdůrazňuje roli radikálních nacionalistických skupin i selhání Západu při hledání míru. Autoři článku připomínají, že podobné morálně‑politické útoky v minulosti postihly i jiné významné akademiky, například Hannah Arendt, Johna Mearsheimera a Stephena Walta. Tvrdí dále, že kvalitu vědecké práce lze posuzovat pouze podle odborných kritérií, nikoli podle politických soudů.
Odbornými kritérii jsou kvalita zdrojů, transparentní metodologie, ověřitelnost závěrů, využití literatury v dobré víře a ochota vstupovat do profesionální debaty. Cokoliv dalšího, píší Dubrovskij a Blackburn, interpretace, diskuze a dokonce i odklon od hlavního proudu je otázkou autorovy akademické svobody.
Jediný správný výklad a akademická tabu
Dopis podle nich Kačanovského veřejně označuje za politicky nebezpečného a volá po jeho vyloučení z akademických prostor, přičemž ignoruje jeho dlouhodobý výzkum i tlak, kterému čelil. V článku také varují, že dopis fakticky předepisuje jediný „správný“ výklad války jako pokračování ruského imperialismu a tím potlačuje alternativní interpretace.
Podle autorů je nepochopitelné, proč by mělo být tabu zkoumat roli Ukrajiny či Západu v eskalaci konfliktu, když podobné nuance jsou běžné v historických debatách o jiných válkách a jejich vzniku.
Agitace a osobní útoky ohrožují akademickou svobodu
Dubrovskij a Blackburn zařazují tento případ do širšího trendu rostoucí moralizace a „sekuritizace“ studií o východní Evropě od roku 2014. Tvrdí, že odborná kritika je nahrazována politickou agitací a osobními útoky, což ohrožuje akademickou svobodu. Podobné tendence podle nich zasahují i další citlivá témata, jako jsou Gaza, migrace, rasismus či gender.
Text uzavírá: pokud univerzity nedokážou vést debaty založené na odbornosti a pluralitě interpretací, ztrácejí svůj smysl. I když signatáři dopisu jistě věří ve správnost svého postoje, jejich postup škodí akademickému prostředí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.