Protest proti militarizaci v Bruselu nebyl jen protiválečnou akcí. Jeho ambice jsou širší, píše v reportáži pro !Argument Dagmar Švendová.
V Bruselu se o víkendu sešlo dvanáct tisíc lidí v ulicích, sto padesát organizací na následném shromáždění, které spojovalo společné heslo „Welfare, not Warfare“. Bruselská demonstrace proti militarizaci, svolaná iniciativami Stop ReArm Europe a Stop Militarisation, patřila k největším evropským mobilizacím na toto téma za poslední roky.
Její význam však nespočíval pouze v počtu účastníků. Zajímavější byla otázka, kdo se v Bruselu sešel a co vlastně chtěl říci.
Vedle mírových organizací byli přítomni odboráři, klimatické iniciativy, organizace bojující proti chudobě, aktivisté za lidská práva i představitelé evropské levice. Nešlo tedy pouze o protest proti válce nebo proti růstu vojenských rozpočtů. Šlo také o spor o to, jak má Evropa chápat bezpečnost.
Ne program ReArm Europe
Demonstrace měla zároveň velmi konkrétní politické pozadí. Organizátoři protestovali proti programu ReArm Europe a proti plánům na další navyšování vojenských výdajů na úrovni Evropské unie i členských států. Mobilizace se konala jen několik dní před jednáním Evropské rady o budoucím víceletém finančním rámci EU na období 2028–2034.
Podle iniciativy Stop ReArm Europe směřuje evropská politika k bezprecedentnímu nárůstu vojenských výdajů. Kritiku vyvolává zejména návrh výrazně navýšit prostředky určené na obranu, bezpečnost a kosmické programy v příštím rozpočtovém období. Organizátoři upozorňují, že stejné prostředky by mohly být využity na řešení nedostatku dostupného bydlení, posílení zdravotnictví, vzdělávání a sociálních služeb nebo na opatření proti klimatické krizi.
Víc diplomacie a prevence konfliktů
Vedle kritiky zbrojení zaznívaly také pozitivní požadavky: větší důraz na diplomacii a prevenci konfliktů, ochranu mezinárodního práva, odzbrojování, mezinárodní spolupráci a investice do takzvané lidské bezpečnosti, tedy bezpečnosti založené na sociálním zabezpečení, veřejných službách a kvalitě života.
Bezpečnost není o počtu tanků
Mluvčí kampaně Stop ReArm Europe Katerina Anastasiou formulovala hlavní argument organizátorů velmi přímo. „Přezbrojování je vydáváno za bezpečnost, ale jediným skutečným výsledkem jsou zisky zbrojního průmyslu.“ Podle organizátorů se evropské instituce stále více orientují na vojenské výdaje, zatímco zdravotnictví, sociální politika, bydlení nebo klimatická opatření čelí rozpočtovým omezením.
Právě odtud pochází slogan „Welfare, not Warfare“. Nejde pouze o protiválečné heslo, ale o vyjádření přesvědčení, že bezpečnost nelze redukovat na počet tanků, stíhaček nebo raketových systémů.
Tento pohled rozvíjel i předseda Strany Evropské Levice Walter Baier. Ve svém vystoupení na následném shromáždění ReArm Europe Assembly označil za skutečnou bezpečnost dobře placenou práci, dostupné zdravotnictví, vzdělání a ochranu před ekologickými a zdravotními krizemi.
Belgický politik Peter Mertens (PTB-PVDA) upozornil, že rostoucí vojenské rozpočty nejsou abstraktní čísla. Promítají se do rozhodování o tom, kolik prostředků bude k dispozici pro veřejné služby, důchody, zdravotnictví nebo vzdělávání. Podle něj se dnes otázka míru stále více prolíná s otázkou sociální spravedlnosti.
Sociální jistoty a bydlení
Výrazný generační rozměr celé debaty připomněla Angèle Renoult z belgické organizace INTAL. „Mladí lidé v Bruselu chtějí bezpečnou budoucnost, sociální ochranu a dostupné bydlení, nikoli drony, tanky a stíhačky,“ uvedla během demonstrace.
Na akci byly výrazně zastoupeny také odbory. Jeden z představitelů odborového hnutí zdůraznil, že odpor proti militarizaci není pouze otázkou zahraniční politiky, ale také demokracie a zastupování zájmů pracujících. Nestačí jednou za několik let volit; zvolení představitelé musí podle něj skutečně jednat v zájmu občanů a zaměstnanců.
Právě zde se ukazuje širší význam bruselské mobilizace. Pro řadu účastníků nešlo primárně o geopolitiku, ale o otázku veřejných priorit. Jaké investice považujeme za důležitější? Jakou společnost chceme budovat? A co vlastně znamená bezpečnost v době sociálních nerovností, klimatické krize a pokračujících ozbrojených konfliktů?
Alternativní debata o bezpečnosti
Na tyto otázky demonstrace neposkytla jednotnou odpověď. Ukázala však, že se v Evropě formuje prostor pro alternativní debatu o bezpečnosti, která není založena výhradně na logice vojenského odstrašení.
Následného shromáždění se zúčastnili zástupci přibližně 150 organizací z různých evropských zemí. Vedle hodnocení současné situace diskutovali také o dalších společných aktivitách. Bruselská akce tak nebyla chápána jako jednorázový protest, ale jako součást širšího pokusu obnovit evropské mírové hnutí a propojit jej se sociálními, ekologickými, odborovými a demokratickými iniciativami.
Zda se tento ambiciózní cíl podaří naplnit, ukážou následující měsíce. Již dnes je však zřejmé, že vedle debaty o zbrojení se v Bruselu otevřela také debata o tom, jakou budoucnost si Evropané přejí a jakým způsobem chtějí dosahovat bezpečnosti.
Psali jsme:
Ilustrační foto: Archiv Dagmar Švendové