Euroasijský obchod prochází zásadní proměnou, která zvyšuje význam pozemních dopravních tras, zejména Středního koridoru.
Pozemní doprava – železniční i silniční – zůstává klíčovou součástí globální logistiky, protože propojuje výrobní centra, přístavy a vnitrozemské státy s mezinárodními trhy. Rostoucí význam mezinárodních koridorů je patrný zejména v Jižním Kavkaze, který se díky modernizaci infrastruktury stal strategickým tranzitním uzlem mezi Asií a Evropou, uvádí Ulviyya Poladova v příspěvku pro Azer News.
Podle experta Sairana Mederova se globální logistika mění vlivem geopolitických napětí, narušených dodavatelských řetězců a snahy diverzifikovat trasy. Střední koridor, dříve považovaný za doplňkovou trasu, se rychle mění v klíčovou obchodní tepnu. K tomu přispívají problémy tradičních námořních tras, jako jsou sankce na severním koridoru přes Rusko nebo nestabilita v Rudém moři, které urychlily přechod k multimodálním systémům kombinujícím různé druhy dopravy.
Mederov zdůrazňuje, že železniční a silniční doprava se doplňují: železnice je efektivní pro dálkový a těžký náklad, zatímco silnice nabízí flexibilitu a je nezbytná pro projektovou logistiku. Oba systémy však mají svá omezení, například rozdílné technické standardy železnic nebo administrativní překážky na silnicích.
Digitalizace výrazně zrychluje provoz na Středním koridoru, protože papírové celní procesy nahrazují elektronické systémy, což zkracuje odbavení z dnů na hodiny. Přestože žádná trasa není v dnešním geopolitickém prostředí zcela bezpečná, Střední koridor je považován za relativně stabilní díky zájmu tranzitních zemí – Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Gruzie a Turecka – udržovat plynulý obchod.
Koridor zažívá rychlý růst a mezi jeho hlavní výhody patří rychlejší tranzitní časy, geopolitická neutralita a vhodnost pro přepravu těžkého a nadrozměrného nákladu. Tranzitní doby se již zkrátily na 18–23 dnů a mohou klesnout až na 12 dnů.
Podrobnější informace získáte zde.