Čína se stala světovým lídrem ve špičkovém výzkumu a technologickém rozvoji, čímž postupně vytlačila Spojené státy z jejich dlouholeté pozice.
Tento úspěch je výsledkem systematických investic do vědy, vzdělávání a výzkumné infrastruktury, které Peking využívá jako nástroj k posílení svého politického a ekonomického vlivu. Symbolickým příkladem je čínská vesmírná stanice Tiangong, trvale obsazená astronauty, která představuje nejen vědecký pokrok, ale i demonstraci technologické a ideologické síly, zmiňuje kromě jiného Deutsche Welle.
Podle žebříčku Nature Index pro rok 2025 Čína dominuje většině přírodovědných oborů, zatímco USA si udržují prvenství pouze ve zdravotních a společenských vědách. Devět z deseti nejlepších výzkumných institucí na světě pochází z Číny. Tento vzestup je podpořen dlouhodobou státní strategií, která propojuje vědecké inovace s průmyslem a hospodářským růstem. Nový pětiletý plán do roku 2030 klade důraz na rozvoj umělé inteligence, kvantových technologií, biotechnologií, jaderné fúze i výzkumu vesmíru.
Technologický pokrok má však i politický rozměr. Čína využívá vědu jako prostředek k rozšiřování svého vlivu a k vytváření nových geopolitických bloků. V oblasti kosmonautiky soupeří s USA o prvenství v přistání na Měsíci a plánuje vybudovat trvalou měsíční základnu. Západní země přistupují ke spolupráci s Čínou opatrně – kvůli riziku dvojího využití výzkumu pro vojenské účely a obavám ze sledování či porušování lidských práv. Německé instituce, jako Max-Planckova společnost nebo Německé výzkumné společnosti (DFG), se snaží zachovat spolupráci v bezpečných oblastech, ale zároveň ji řídit strategicky a zodpovědně.
Celkově se čínský vědecký vzestup stal nejen otázkou technologického pokroku, ale i politického vlivu – výzkum v Číně dnes slouží jako nástroj ideologie a geopolitické moci.
Celý text je dostupný zde v němčině.