Takřka detektivní pátrání v původních egyptských zdrojích přináší překvapivé doklady o funkci pyramid. Může závěry o kombinatorice podpořit i staroegyptská Kniha Bran?

Myšlenka o kombinatorice egyptských pyramid, která byla poprvé zveřejněna v časopisu Regenerace 12/2022 [1], získala pozornost v České republice i ve světě. Podíváme-li se do statistik, napočítáme 75 tisíc přečtení těchto textů na webu !Argument a kolem 10 tisíc shlédnutí videí [2]. Skutečný počet příjemců této informace bude nejspíš vyšší, protože velká část přístupů nebyla statisticky zachycena. Na dotaz o kombinatorice pyramid odpoví adekvátně v příslušném jazyce umělá inteligence Google AI nebo CHATGPT v nejdůležitějších lokalitách světa – USA, Británii, Německu, Francii, či Austrálii.

Jedním z důvodů tohoto zájmu je, že se podařilo nalézt indicii ze starodávných egyptských textů, která celou myšlenku podporuje. Konkrétně se jedná o doklad z desáté hodiny Knihy Amduat, přesněji z jejího horního registru [3]. V tomto textu si ukážeme, jak by tuto hypotézu mohl podpořit jiný paralelní egyptský text – posvátná Kniha Bran.

Připomeňme, že Kniha Amduat popisuje cestu slunečního boha Re podsvětím, a sestává ze dvanácti hodin tohoto putování. Horní registr obrazu popisuje levý břeh Nilu, střední registr je samotným tokem Nilu a dolní registr zpodobňuje pravý břeh Nilu. V konkrétní rovině se tedy jedná o dva břehy a tok Nilu, zatímco na duchovní úrovni tato struktura podle starověkých Egypťanů odpovídá třem cestám, kterými se na své cestě může vydat duše. A právě v 10. hodině v horním registru, který znázorňuje levý břeh Nilu – a kde tedy ve skutečnosti stojí pyramidy v Gíze – najdeme tento výjev:

Obr. 1 Desátá hodina Knihy Amduat. Je datována do období Nové říše (cca 1500-1000 před Kristem), stejně jako Kniha Bran. Výjev z horního registru lze použít jako indicii, že v pyramidách v Gíze fungovala yin-yang kombinatorika, vyjádřená výrokem „osm krát osm je 64“. Cílem pyramid bylo složení lunárního Hórova oka, v bitvě se zlým strýcem Sethem rozsekaného na šest částí, tedy na 64 kombinací hexagramů.

Na tomto obrazu v horním registru vidíme:

• Nalevo osm postav bohyně Bastet/Sechmet – bohyně Bastet/Sechmet je spjata s Dolním Egyptem a pyramidou faraona Cheopse na severu.
• Napravo osm postav bohyně Hathor – bohyně Hathor je spjata s Horním Egyptem a pyramidou faraona Menkaura na jihu.
• Uprostřed mezi oběma osmičkami sedí bůh Thoth, zde v podobě paviána (angl. baboon, zároveň mytologická postava jménem Ba-Ba), spjatý se střední pyramidou faraona Chefrena, který v náruči drží sjednocené lunární Hórovo oko.

Probíhající výzkum již ukázal, jaké konkrétní postavy vystupují v tomto horním registru desáté hodiny Knihy Amduat:

Nalevo osm ženských postav, forem bohyně Sechmet/Bastet, přesněji čtyři postavy s hlavou lvice, zleva: 1. Sekhet, 2. Menkert, 3. Huntheth, 4. Usrit. Dále čtyři postavy s ženskou hlavou: 5. Abet-neteru-s, 6. Arit-Tatheth, 7. Ahat, 8. Themath.

Uprostřed Thoth, který v náručí drží sjednocené Hórovo oko. Tedy 8 žen × 8 mužů = 64 kombinací mužsko-ženských dvojic.

Napravo pak osm forem spjatých s bohyní Hathor, konkrétně osm mužských postav, zleva: 1. Ermenui (dvojitá hlava), 2. Neb-Aqet (šakalí hlava), 3. Amen-Khu (sokolí hlava), 4. Her-Sheta-Taui (mužská hlava), 5. Sem-Heru (mužská hlava), 6. Amen-Heru (mužská hlava), 7. Khent-Ast-f (mužská hlava), 8. Khent-Ment-f (bůh v mumifikované formě s nasazenou Bílou korunou Horního Egypta).

Osm ženských postav – tedy osm forem Sechmet – vystupují jako ty, které vypočítají Hórovo oko pro jeho sjednocení. Osm mužských postav – tedy forem Hóra, čili spjatých s bohyní Hathor, v překladu s „domovem Hóra“ – vystupují jako ti, kteří vyslovují magické formule pro obnovení Oka [4]. Vždy se tak musí spojit dvojice složená z muže a ženy –  tedy sloučit racionální výpočet s magickou formulí – aby sjednotili Hórovo oko. Celkový počet těchto dvojic, mužsko-ženských kombinací, činí osm krát osm, tedy 64. Konkrétní popisy kombinací jednotlivých mužsko-ženských dvojic (např. Menkert-Ermenui, apod.), a toho, co znamenají, najdeme v hermetické literatuře.

Výjev z 10. hodiny Knihy Amduat je tak jednou z indicií, že pro pyramidy v Gíze platí výrok „osm krát osm je 64“, což koresponduje také s číselnou strukturou čínské Knihy Proměn. Bohyně Hathor je totiž spjata s Menkaurem – v příslušném Údolním chrámu bylo nalezeno osm triadických soch s touto bohyní – zatímco bohyně Sechmet/Bastet s Cheopsem – v příslušném Údolním chrámu, který se nedochoval, původně bylo dle předpokladu také osm soch s touto bohyní. Obraz z 10. hodiny Knihy Amduat tedy můžeme namapovat na pyramidy v Gíze. Hypotéza zní, že osm triád Menkaurovy pyramidy (yang) se kombinovalo s osmi triádami Cheopsovy pyramidy (yin), čímž ve středním Chefrenovi vznikalo 64 kombinací hexagramů. Magické číslo 64 představuje lunární Hórovo oko, které pyramidy sjednocují. Dle naší úvahy představené v předcházejících textech (viz Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze, 1. část) [5] tak díky kombinatorickému složení tohoto základního bodu reality – který švýcarský fyzik Nassim Haramein popisuje jako „Harameinův bod“, projevující se v 64 kombinacích – se adepti mystické školy Hórova oka vysvobodili z reality, a vstupovali na Nebesa.

Obr. 2 Hórovo oko je hexagram, tedy znak složený ze šesti čar – viz obrázek vlevo, kde hexagram stojí na vrcholku trojúhelníku. Každá ze šesti čar může být buď plná (yang) nebo přerušovaná (yin). Spočítáme-li všechny možné kombinace yin a yang čar, které mohou v tomto hexagramu nastat, dospějeme k číslu 64. Hórovo oko je tedy hexagram, který nabývá celkem 64 možných hodnot. Projdeme-li všech 64 kombinací hexagramu, sjednotíme Hórovo oko. [6] (Kredit: Wikimedia Commons)

V předcházejících textech k tématu jsme však uvedli, že si nemůžeme být jisti tím, zda 10. hodina Knihy Amduat náleží skutečně k pyramidám v Gíze, a popisuje jejich číselnou strukturu. V tomto horním registru Knihy Amduat skutečně nenajdeme žádný zjevný obraz, který by se vztahoval k pyramidám. Pouze zde vidíme dvě osmičky bohyň Bastet/Sechmet + Hathor, jimž jsou zasvěceny dva vstupy do Údolního chrámu střední Chefrenovy pyramidy. Tato dvojice Bastet/Sechmet + Hathor je v egyptské mytologii označována za dvojici léčitelek Oka [7].

Kniha Amduat také pochází z jiného historického období než pyramidy – zatímco stavby v Gíze vznikly v období 2500 let před Kristem, Kniha Amduat pochází z Nové říše, tedy cca 1500 let před Kristem – Amduat je tedy přibližně o tisíc let mladší, než pyramidy.

Zároveň je však nutno připomenout, že existuje ještě jeden původní egyptský zdroj, kterým je posvátná Kniha Bran. Pochází ze stejného historického období jako Kniha Amduat, popisuje cestu slunečního boha podsvětím, a sestává také ze dvanácti hodin. Sluneční bůh Re zde překonává dvanáct bran, aby porazil hadího nepřítele Apepa, a zajistil návrat rána a nového dne. Klíčová otázka tedy zní: můžeme ikonografii Knihy Bran použít jako argument podporující úvahu, že desátá hodina obou knih popisuje pyramidy v Gíze?

Obraz sfingy v Knize Bran

Stejně jako desátá hodina Knihy Amduat, také desátá hodina Knihy Bran je dělena do tří registrů – horní popisuje levý břeh Nilu, střední je tokem Nilu a dolní představuje pravý břeh Nilu. Můžeme oprávněně tvrdit, že horní registr zobrazuje lokalitu pyramid v Gíze? Podívejme se do horního registru 10. hodiny Knihy Bran – tedy na identické místo, jako v Knize Amduat – kde již skutečně nacházíme obraz, explicitně spjatý právě s pyramidami:

• Tímto obrazem je sfinga v podobě lvice. Sfinga je jedním z nevýznamnějších objektů této lokality, a zároveň jejím důležitým symbolem. Zajímavé přitom je, že obraz sfingy se nevyskytuje na žádném jiném místě Knihy Bran, ale výlučně v tomto horním registru desáté hodiny.

Podívejme se blíže na to, jak vypadá celkový obraz 10. hodiny Knihy Bran:

Obr. 3 Desátá hodina Knihy Bran. Červený obdélník v horním registru vyznačuje scénu se sfingou. (Kredit: J. Hill)

• Nalevo od sfingy vidíme čtveřici postav náležejících k Hornímu Egyptu, tedy čtyři postavy s nasazenou bílou korunou Horního Egypta. Konkrétně se jedná o čtyři Pány Jihu, protože historická země Horního Egypta se nachází v jižní polovině země.
• Napravo od sfingy figuruje čtveřice postav náležejících k Dolnímu Egyptu, tedy čtyři postavy s nasazenou červenou korunou Dolního Egypta. Konkrétně jde o čtyři Pány Severu, protože Dolní Egypt se nachází v severní polovině země.
• Uprostřed stojí na zádech sfingy dvouhlavé božstvo Hor-Seth (které je zároveň asociováno s Thothem či se slunečním bohem Re), a je vyvažovatelem, kombinátorem a spojovatelem Hóra a Setha, tedy obou dialektických protikladů.

Nemůžeme si však být jisti s tím, zda je vyobrazená sfinga skutečně onou sfingou v Gíze, protože její podoba v Knize Bran je odlišná. Zatímco v Gíze se jedná o lvici s lidskou hlavou (podle úvah některých badatelů jde o hlavu faraona Chefrena), v Knize Bran má sfinga na levém konci těla hlavu sokola – tedy boha Hóra, který bývá často zpodobňován jako sokol – a na pravém konci těla hlavu Setha, tedy „satanského“ Hórova protivníka. Podívejme se blíže na sfingu v této grafice:

Obr. 4 Obraz sfingy v horním registru 10. hodiny Knihy Bran. Sfinga má nalevo hlavu sokola (boha Hóra, který bývá zpodobňován jako sokol), a napravo Setha (Satana, ďábelského Hórova protivníka). Uprostřed na zádech sfingy stojí dvouhlavé božstvo Hor-Seth, které hraje roli spojovatele, kombinátora a vyvažovatele obou dialektických protikladů. [8] (Kredit: J. Hill)

Podívejme se na to, jak by se dal tento obraz z Knihy Bran namapovat na pyramidy v Gíze. Sfinga je centrálním bodem celého komplexu a strážkyní tajemství pyramid. Je průsečíkem, který dělí lokalitu na dva hlavní sektory – tedy na severní polovinu (Cheops, Dolní Egypt, yin) a na jižní polovinu (Menkaure, Horní Egypt, yang). Názorně zpodobňujeme celou lokalitu pyramid v Gíze následující ilustrací:

Obr. 5 Schéma pyramid v Gíze. Centrálním bodem lokality je sfinga, která dělí prostor pyramid na dvě poloviny – Menkaure a Cheops, Horní a Dolní Egypt, Jih a Sever, yang a yin.

Střední prvek neutro (Chefren, sfinga, Hor-Seth, Thoth) tedy sjednocuje Hórovo oko, rozsekané na šest částí (64 kombinací hexagramů). Tím usmiřuje dialektické protiklady Hóra a Setha, který ono Hórovo oko v pradávné bitvě rozdělil. Jejich smíření je vyjádřené zároveň jako sjednocení obou polovin země, Horního a Dolního Egypta. Konkrétním výsledkem 10. hodiny Knihy Bran je tedy sjednocení Egypta a kombinatorický vznik Dvojité koruny sjednoceného Egypta. Právě to je graficky zobrazeno na tomto místě 10. hodiny Knihy Bran, které jsme vyznačili červeným obdélníkem:

Obr. 6 Obdélníkem je vyznačen výsledek 10. hodiny Knihy Bran – tedy kombinatorický vznik Dvojité koruny sjednoceného Egypta (červeno-bílé), kterou vidíme přesně uprostřed vyznačeného obrazu. (Kredit: J. Hill)

Obr. 7 Zleva červená koruna Dolního Egypta (Cheops, Dolní Egypt, yin), vedle ní bílá koruna Horního Egypta (Menkaure, Horní Egypt, yang). Jejich zkombinováním pak vpravo vzniká Dvojitá koruna sjednoceného Egypta (Chefren, neutro, sfinga, Hor-Seth, Thoth, Re).

(Kredit: Wikimedia Commons)

Hypotéza k ověření: Desátá hodina obou knih popisuje pyramidy v Gíze

Závěrem navrhujeme hypotézu, kterou je potřeba nezávisle ověřit. Její znění: „Stejně jako Kniha Amduat, také Kniha Bran paralelně vypráví o putování slunečního boha Re sestávající ze dvanácti hodin. V 10. hodině obou knih najdeme paralelní děj: zatímco Kniha Amduat zde popisuje funkci pyramid v Gíze jako sjednocení Hórova oka (8 žen × 8 mužů = 64 kombinací Hórova oka), Kniha Bran zobrazuje to samé analogicky jako smíření Hóra a Setha a sjednocení Horního a Dolního Egypta. Desátá hodina obou knih tak popisuje hlavní funkci pyramid v Gíze.“

Této hypotéze nasvědčuje zejména obraz sfingy, kterou vidíme v horním registru 10. hodiny Knihy Bran. Je přitom pozoruhodné, že sfinga se nevyskytuje na žádném jiném místě této knihy, ale výlučně v této 10. hodině. Je však především potřeba zjistit, zda jde skutečně o vyobrazení oné sfingy známé z lokality v Gíze. Ověření této úvahy by se mohlo stát námětem zajímavé práce studenta historie, archeologie či egyptologie.

michalcerny.media(at)seznam.cz

Tabulka 1. Zařazení jednotlivých prvků do systému hetero-neutro-homo [9]

Časopis !Argument se drží otevřené redakční politiky – články našich autorů tak nemusejí vyjadřovat názory redakce a jsou publikovány v rámci umožnění co nejotevřenější veřejné debaty.

English version of the article (available on Substack.com): TOP SECRET: Revealed documents about the function of Pyramids

Celý článek ve formě videa (4:30 min.): Tajemství sfingy

Psali jsme:

Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (1. část)

Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (2. část)

Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (3. část)

Čtvrtý text k tématu: Nečekané závěry o egyptských pyramidách

Pátý text k tématu: Skrytá pravda o pyramidách v Káhiře

Šestý text k tématu: Dosud nepublikované informace o pyramidách v Káhiře

Sedmý text k tématu: Nová zjištění a překvapivé objevy: Město pod pyramidami?

Rozhovor: Pátrání po skrytém smyslu egyptských pyramid

Web k tématu: http://giza64.euweb.cz

Video Skrytá pravda o pyramidách v Gíze (3 min.)

Dokumentární film Co vidí Oko Boha Hóra (13 min.)

Documentary film What the Eye of Horus sees (13 min., English subtitles)

Documentary film Why do we see a pyramid with a God’s eye on the American dollar bill? (5 min., English subtitles)

Rozhovor na YouTube pro web cestyksobe.cz (49 min.): Co vidí oko boha Hóra? Nový pohled na pyramidy v Gíze

Video (3:30 min.): Jak získat nekonečnou energii z pyramid?

Video (4:30 min.): Tajemství sfingy

Poznámky a literatura:

[1] Černý, Michal: Vánoční hudba pyramidové oktávy; In: Regenerace 12/2022; Regenerace spol. s r. o., Praha, 2022

[2] Internetové vysílání Cesty k sobě: „Co vidí Oko Boha Hóra? Nový pohled na pyramidy v Gíze.“ (49 min.); Praha, 1. prosince 2025

Pozn.: Video zaznamenalo celkem 4,6 tisíce shlédnutí (červen 2026).

Dostupné on-line: https://www.cestyksobe.cz/michal-cerny-co-vidi-oko-boha-hora-novy-pohled-na-pyramidy-v-gize/80107

Pozn.: K tématu existuje centrální rozcestník http://giza64.euweb.cz – web „The Pyramids of Giza as a combinatorial system“. Zde jsou shromážděny veškeré informace, texty a videa. Ke stažení je tu i flashová aplikace GIZA64.SWF, demonstrující kombinatorický systém egyptských pyramid.

[3] Černý, Michal: Skrytá pravda o pyramidách v Káhiře; !Argument, Praha, 2026.

Dostupné on-line: https://casopisargument.cz/62162

[4] Pozn.: Uvádíme zdroje informace, které konkrétní postavy vystupují v této 10. hodině Knihy Amduat (dostupné on-line):

https://netjeru.org/tenth-division/?utm_source=chatgpt.com

https://sacred-texts.com/egy/bat/bat13.htm?utm_source=chatgpt.com

https://www.scribd.com/document/2332890/The-Egyptian-Heaven-and-Hell

[5] Černý, Michal: Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (1. část); !Argument, Praha, 2023

Dostupné on-line: https://casopisargument.cz/52915

[6] Pozn.: Zajímavostí je, že k číslu 64 může postupem času dospět i současná fyzika, která v posledních desetiletích pátrá po fyzikální Teorii všeho (TOE). Ta by měla vysvětlit podstatu základních elementárních částic a interakce mezi nimi (interakce slabá, silná, elektromagnetická a gravitační). V roce 1974 byl publikován tzv. Pati-Salamův model, který ve třech generacích hmoty počítá s celkem 16 kombinacemi, vytvořenými sloučením kvarků a leptonů do tzv. lepton-kvarků (analogicky v systému pyramid sloučením yin s yang, tedy osmi kombinací Menkaura s osmi Cheopse). V Pati-Salamově modelu figurují tři generace hmoty, každá se 16 kombinacemi, které by tak vytvářely 16 krát 3, tedy celkem 48 kombinací. Pokud by byl objeven ještě čtvrtý sektor s posledními šestnácti kombinacemi, dospěla by finální teorie všeho právě k číslu 16 krát 4 – tedy 64. Celkem by se tedy jednalo o 64 možných frekvencí hmoty. Realita by se pak dala přirovnat ke gigantické hudební symfonii o rozsahu 64 tónů neboli osmi oktáv. Pati-Salamův model má být potvrzen nebo vyvrácen experimenty na japonském zařízení Hyper-Kamiokande; první výsledky jsou očekávány na počátku 30. let 21. století.

Pozn.: Na nejvyšší fyzikální úrovni tedy Hórovo oko zatím není definované, vyjma prvotních hypotéz Nassima Harameina či Pati-Salamova modelu, viz pozn. výše. Na nižší chemické úrovni však již ano: Hórovo oko se dá vyjádřit jako matice osm krát osm prvků, tedy osm skupin krát osm period = 64 (8²). Na biologické úrovni pak jako 64 tripletů DNA (4³).

[7] Pozn.: Dvojice bohyň Hathor-Sechmet je označována za dvojici léčitelek Reova oka, viz https://www.sofiatopia.org/maat/heavenly_cow.htm

Pozn.: Skutečnost, že do celého areálu pyramid vcházíme dvěma hlavními vstupy zasvěcenými dvěma léčitelkám Oka, nasvědčuje hypotéze, že hlavním důvodem, proč byl celý komplex vybudován, je kombinatorické sjednocení Hórova oka.

[8] Pozn.: Sfinga má nalevo hlavu sokola, jde tedy pravděpodobně o hlavu boha Hóra, který bývá zobrazován v této podobě. Dá se namítnout, že na pravém konci sfingy není Seth, protože ten bývá zpravidla vyobrazen se zvířecí hlavou, ne lidskou. Jinde však najdeme informaci, že v období Nové říše byl Seth zobrazován také jako člověk – faraon s ceremoniálním vousem, což by uvedenému obrazu odpovídalo. Zpočátku jsou Horus i Seth asociováni s Horním Egyptem, ale v pozdějším období Nové říše je Horus nadále spojován s Horním Egyptem, avšak Seth již s Dolním Egyptem a funkcí faraona.

[9] Kap. Filosofické a přírodovědné základy čínské medicíny (str. 13-110) In: Růžička, Radomír: Mikrosystémy akupunktury z hlediska současného poznání. Nakl. Poznání, Olomouc 2002