Francie vstupuje do nového týdne sociálních protestů v situaci, kdy se původně studentská nespokojenost stále více propojuje s širší kritikou vlády.
Po dvoutýdenních podzimních prázdninách se v pondělí 2. listopadu vrátili žáci do škol, zároveň však studentské organizace vyzývají k novým blokádám. Ve čtvrtek 5. listopadu má přijít další významný moment – celostátní stávka zaměstnanců, k níž se mají připojit také středoškoláci a vysokoškolští studenti. Nejde už přitom pouze o spor o podmínky ve školách. Do protestního hnutí se postupně promítají témata nízkých mezd, drahého života, stavu veřejných služeb a nedostatku míst na vysokých školách. Právě spojení různých skupin může rozhodnout o tom, zda se podzimní protesty stanou krátkodobou vlnou, nebo přerostou v dlouhodobější politický problém pro vládu prezidenta Emmanuela Macrona.
Vláda doufá, odbory a studenti mobilizují
Vláda doufala, že přestávka v podobě prázdnin pomůže situaci uklidnit a prezident Macron vyzval mladé lidi k návratu do lavic a ke klidnému pokračování výuky. Organizace zastupující část středoškoláků však podobný scénář odmítají. Pierre Sourzat z organizace Les Lycéens! v neděli potvrdil, že některé školy mohou být blokovány už v pondělí. Podle něj vládní ústupky neřeší základní problémy, které mladé lidi do ulic přivedly. Ještě výraznější mobilizace se očekává v úterý 3. listopadu.
Odborové a studentské organizace vyzvaly k blokádám středních škol i univerzit. Na některých školách se mají studenti nejprve sejít na shromážděních a rozhodnout o dalším postupu. Podle francouzského tisku ale není vůbec jisté, jak velký bude rozsah blokád. Hnutí totiž stojí na poměrně volné síti studentských skupin a velká část organizace probíhá prostřednictvím sociálních sítí a uzavřených skupin. Mobilizace proto nemá jednotné centrum, které by dokázalo přesně předpovědět počet zapojených škol.
Jak vláda reaguje na „vzbouřence“?
Kabinet se již pokusil reagovat několika konkrétními přísliby. Hovoří například o změně systému Parcoursup, který reguluje přístup na vysoké školy, o omezení počtu žáků ve druhých ročnících středních škol, o přijetí stovek nových učitelů nebo o dalších investicích do školních budov. Protestující ale tvrdí, že jde spíše o dílčí opatření než o řešení strukturálních problémů. Jedním z nejvýraznějších témat je právě stav školních budov. Studenti upozorňují na nevyhovující infrastrukturu, nedostatečné vybavení a rozdíly mezi jednotlivými regiony. Jejich požadavky proto překračují tradiční studentská témata. Ryad Rani z Union syndicale lycéenne shrnul jejich postoj poměrně příznačně: studenti podle něj nepožadují luxus, ale „důstojné podmínky“ ke studiu. Tento argument je důležitý i z politického hlediska. Hnutí se totiž postupně přestává prezentovat jako protest jedné generace a snaží se spojit otázky školství s obecnější představou sociální spravedlnosti.
Celostátní stávka
Největší pozornost bude proto tento týden směřovat k 5. listopadu. Na tento den vyhlásily celostátní stávku významné odborové organizace. Do protestu se mají zapojit zaměstnanci veřejného i soukromého sektoru. Odbory požadují mimo jiné vyšší mzdy, změny v sociální politice, posílení veřejných služeb a jiný přístup k rozpočtu státu a sociálního zabezpečení. Ke stávce se chtějí připojit také studenti. Právě tady se protestní hnutí dostává do nové fáze. Zatímco první část podzimních demonstrací byla do značné míry spojena s mladými lidmi, nyní se jednotlivé skupiny snaží vytvořit společnou frontu. Studenti mají nejprve blokovat školy a univerzity a následně se připojit k demonstracím zaměstnanců. Francouzské odbory otevřeně hovoří o potřebě „nového stupně“ mobilizace. CGT například vyzvala k rozšíření stávky na celé hospodářství a zdůrazňuje společné zájmy zaměstnanců, studentů, důchodců a dalších skupin. Významné je také to, že k protestu se připojují odbory části soukromého školství. Podle francouzských médií jde o poměrně neobvyklý krok, který ukazuje, že nespokojenost už není omezena pouze na státní sektor. Právě zde se podle analytiků skrývá největší potenciál současného hnutí. Daří se tedy spojovat skupiny, které mají odlišné zájmy.
Žluté vesty znovu na scéně
Do protestů se navíc znovu zapojují také Žluté vesty, jejichž hnutí výrazně ovlivnilo francouzskou politiku v předchozích letech. Jejich představitelé vyzývají k pokračování stávek a demonstrací také v pátek 6. a v sobotu 7. listopadu. Na sobotu dokonce plánují další velké demonstrace. Tím se protestní kalendář může protáhnout přes celý týden. Současné protesty se navíc liší od klasických francouzských odborových stávek. Významnou roli hrají Instagram, Snapchat a WhatsApp, kde se studenti organizují často mimo tradiční struktury odborů. To zvyšuje rychlost, s jakou lze protest svolat, ale zároveň to ztěžuje jeho předvídání. Podle zjištění deníku Le Monde fungují na některých školách uzavřené skupiny čítající desítky až stovky studentů. Právě v nich se domlouvají místa setkání, způsob blokády nebo další postup. V některých případech tak mohou vznikat lokální protesty bez přímého řízení centrálních studentských organizací. To je pro vládu komplikace: tradiční vyjednávání s několika reprezentativními odborovými organizacemi zde nemusí stačit.
Vláda je opatrná, má důvod
Francouzská vláda proto vstupuje do nového týdne velmi opatrně. Z jejího okolí zaznívá výzva k „pokornému a ostražitému“ přístupu. Zároveň připouští, že nové mobilizace budou vyžadovat politickou odpověď. Francie zároveň řeší rozpočet na rok 2027 a země se postupně blíží k prezidentským volbám. Sociální protest proto nelze oddělit od širší politické atmosféry. Každý ústupek může uklidnit část demonstrantů, ale současně může být vnímán jako důkaz, že tlak ulice funguje.
Naopak příliš tvrdý postup může protest ještě rozšířit. Sobota 31. října přinesla další velkou demonstraci. Podle francouzského ministerstva vnitra se jí zúčastnilo přibližně 320 tisíc lidí, odbory dokonce hovořily téměř o půl milionu účastníků. Rozdíl mezi oficiálním a odborovým odhadem není ve Francii ničím neobvyklým. Podstatnější než samotné číslo je ale vývoj v čase: protesty se navzdory dvoutýdenní přestávce zatím nepodařilo úplně zastavit. Francouzské protestní hnutí totiž už není pouze otázkou škol. Stále více se stává výrazem obecnějšího pocitu, že se zhoršují podmínky života a že politický systém nedokáže na tyto problémy dostatečně rychle reagovat. Tento týden proto může ukázat, zda francouzská podzimní mobilizace dosáhla svého vrcholu, nebo zda se teprve začíná měnit v širší politickou krizi.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.