Mezinárodní energetická agentura (IEA) označila současný konflikt na Blízkém východě za největší hrozbu pro globální energetickou bezpečnost v historii.
Hlavním problémem je narušení přepravy ropy přes Hormuzský průliv, kterým před krizí procházela přibližně pětina světových dodávek ropy. Omezení dopravy vede k růstu cen energií a zvyšuje náklady domácností i firem.
Podle IEA musí stále větší část důsledků energetické krize nést samotní spotřebitelé, protože možnosti vlád a trhů tlumit cenové šoky se postupně vyčerpávají. Přestože producenti ropy navyšují těžbu a hledají alternativní přepravní trasy, ceny energií zůstávají vysoké a v některých regionech dochází i k problémům se zásobováním.
Výkonný ředitel IEA Fatih Birol uvedl, že současná situace překonává svým rozsahem i ropné krize ze 70. let minulého století. Zároveň upozornil, že čím déle bude krize pokračovat, tím závažnější budou její dopady na energetický sektor i světovou ekonomiku. Podle něj neexistuje věrohodný scénář, který by umožnil návrat ke stavu před vypuknutím krize.
Zpráva byla zveřejněna v době klimatických jednání COP31, kde se současně diskutuje o nutnosti rychlejšího přechodu k nízkoemisní ekonomice. IEA ve svých scénářích budoucího vývoje zdůrazňuje význam snižování emisí a představila také varianty vývoje pro případ, že by konflikt na Blízkém východě pokračoval. Klimatolog Bill Hare varoval, že bez důsledného směřování k nulovým emisím hrozí dlouhodobé globální oteplení o více než 2,5 °C.
Celkově IEA varuje, že současná energetická krize může mít trvalé následky a že její další prohlubování by mohlo výrazně zkomplikovat stabilizaci energetických trhů i řešení klimatických výzev.
